Klub plastikových modelářů ze Zlína uspořádal výstavu spojenou se soutěží

K vidění bylo přes tři sta modelů letadel, tanků, aut a dalších strojů. Zároveň s výstavou se uskutečnila také soutěž o nejlepší modely v několika kategoriích.

„Soutěžních modelů je přibližně dvě sta šedesát, nesoutěžních asi šedesát až osmdesát,“ konstatoval čtyřiačtyřicetiletý člen klubu modelářských nadšenců Petr Šavara, který se svému koníčku věnuje už dvacet let. Na výstavě se ujal funkce pořadatele.

Vysvětlil, že pod současným názvem jde teprve o druhý ročník soutěže. Její tradice však sahá až do osmdesátých let. Další ročník plánují zlínští modeláři uspořádat za dva roky.

Inspirace v muzeu vojenské techniky

Dalším z fanoušků plastikových modelů, který se na přípravě soutěže podílel, je pětatřicetiletý Vít Výmola. Pro soutěž ZlínKit 2010 vytvořil webové stánky. Učarovaly mu zejména modely ruských letadel z období 2. světové války. „Před zhruba pěti lety jsem v Rusku navštívil vojenská muzea a to mne inspirovalo k tomu, abych se vrátil k modelům. Ty jsem dělal jako kluk, pak jsem přestal,“ přiblížil svůj návrat ke koníčku z chlapeckých let Vít Výmola. Podle něj je třeba, aby modelář byl nejen zručný a trpělivý, ale také aby uměl hledat podklady a pak se jich držel, aby svůj model co nejvíce přiblížil originálu. Čas, potřebný k výrobě je podle něj různý, záleží vždy na konkrétním člověku. „Třeba já jsem pomalý modelář. Dělám přestávky, takže mi to trvá třeba i půl roku. Ale jsou takoví, kteří zvládnout udělat krásný model i za týden,“ usmál se modelář. Doplnil, že tomuto koníčku se věnují lidé různého věku i profesí. On sám si s nimi velmi často vyměňuje zkušenosti na specializovaných internetových diskuzích.

Uspořádat podobnou akci není podle organizátorů vůbec jednoduché. Zajistit odpovídající prostory a dát dohromady organizační tým s ohledem na pracovní a časové vytížení jeho členů je náročné. Přípravy letošního ročníku zabraly asi půl roku.

„Snad se nám to povedlo, důležité však je, aby měli dobrý pocit vystavující i návštěvníci,“ podotkl předseda Klubu plastikových modelářů Zlín Roman Bělovský.

Návštěvníků přišlo několik stovek

Těch podle jeho odhadu dorazilo několik set. Řada z nich přišla podpořit své rodinné příslušníky. „Manžel tady vystavuje, takže jsme to se synem přišli zhodnotit a podívat se i na ostatní vystavené modely. Letos je jich tady opravdu hodně, je to zde hezké,“ řekla například Jana Fluderová ze Zlína-Malenovic. Zavítali však i ti, kteří se o výstavě dozvěděli a sami nemodelaří. „Modely se mi líbí, i když je nestavím. Věnuje se tomu však můj stýc a rád si ty jeho prohlížím, má jich plný pokoj. A tady je jich k vidění daleko víc,“ vysvětlil důvod své návštěvy Jiří Tichý ze Zlínska.

Předseda zlínského klubu plastikových modelářů Roman Bělovský by při organizaci takovýchto akcí uvítal větší podporu ze strany města. „Pokud se podobná akce uskuteční a její průběh je takzvaně normální, nic se neděje. Pokud však je úspěšná, město se o ni začne zajímat a má zájem se zapojovat, čili získávat tak obrazně body pro sebe,“ konstatoval sympatický padesátník.

Jako ideální spolupráci vidí nejen pomoc při organizaci podobných soutěží a výstav, ale i větší podporu zájmové činnosti mládeže.