Spolupracuje s umělci z dalších oblastí a do výuky stále častěji promítá moderní technologie. Se svými žáky hledá inspiraci také na internetu, ale zároveň varuje před nekvalitními zdroji a šablonovitostí moderních kreseb podle návodu.

S těmi nejnadanějšími studenty se pravidelně zapojuje do stipendijního programu Akademie MenART, kde se dětem věnují kromě učitelů také mentoři z řad slavných výtvarníků, sochařů či designérů.

Vliv moderní technologie na umění

Moderní technologie hrají obecně ve výuce uměleckých předmětů čím dál výraznější roli.

„Snažíme se dětem nabídnout co nejširší škálu výrazových prostředků. Přestože jsme malá škola, hledáme pro naše studenty ty nejvhodnější technologie pro podporu jejich výtvarného záměru. Například se studentkou jsme pod vedením Richarda Loskota vytvořily v 3D programu sochu v nadživotní velikosti, kterou nám potom pomohla vyřezat místní firma profesionální frézou,“ pochvaluje si Petra Ponczová.

Kontakt s učitelem nenahradí

Jak učitelé, tak odborníci upozorňují na fakt, že moderní technologie nenahradí proces výuky a kontakt s pedagogem. Je třeba se dobře zorientovat v dostupné nabídce a vybírat tu, která je kvalitním pomocníkem. Ve výtvarné oblasti jsou typickým příkladem různá návodná videa, jak nakreslit zvíře, oko nebo třeba krajinu. Návody však mají různou kvalitu a z jejich napodobování si řada dětí odnáší vadné návyky, které následně s pedagogy korigují.

„Kresbě portrétu nebo figury v hodinách vždy předchází výuka anatomie – postavení kostry a svalstva. Základem je poctivá konstrukční kresba a pochopení výrazových možností linie. Dalším problémem návodných videí na internetu je jejich šablonovitost. Děti kopírují věci, a přestože je to technicky slušně zpracované, tak to nemá žádný obsah a žádnou přidanou hodnotu,“ vysvětluje Petra Ponczová. O inspiraci na internetu a sociálních sítích se svými žáky diskutuje a snaží se je vést k tomu, aby byli schopní moderní technologie ve své tvorbě kriticky využívat.

Petra Poncová

Petra Ponczová vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu Uherské Hradiště a poté volnou textilní tvorbu na Univerzitě Hradci Králové.

„Pocházím z výtvarného prostředí. K tvorbě nás se sestrou od malička vedla maminka, která hodně šila. Sestra je grafická designérka a často úzce spolupracujeme,“ vypráví Petra.

Už při studiu na vysoké škole začala na ZUŠ v rodném Slavičíně vyučovat kresbu. Práce s dětmi se jí natolik zalíbila, že u ní zůstala i po dokončení studia.

„Učím děti od prvního stupně základní školy až po přípravu k talentovým zkouškám, takže jim musím umět poskytnout kvalitní základy pro studium architektury, ilustrace nebo designu,“ popisuje Petra.

Se svými žáky se snaží kreativně pracovat a inspirovat je. Do výuky si proto pravidelně zve umělce z řad výtvarníků, sochařů či básníků. Již potřetí se také zapojila do ročního stipendijního programu MenART pro nadané děti. Žáci v něm mají prostor úzce spolupracovat s profesionálními umělci.

„Dva studenti měli jako mentora výtvarníka Milana Caise, v dalším z ročníků dvě studentky spolupracovaly s multimediálním umělcem Richardem Loskotem a v letošním ročníku má ve své skupině naši studentku opět Milan Cais. Mentoři děti motivují a inspirují je,“ vysvětluje Petra Ponczová.

Studenti se pouští do náročných projektů a často musí čelit překážkám, se kterými by se v ZUŠ nesetkaly.

„Dostanou tak příležitost problém vyřešit například s podporou odborníka z Masarykovy univerzity v Brně, a tím získají nejen cennou zkušenost, ale i sebevědomí.“

Spolupráce s umělci neobohacuje pouze mladé výtvarníky, ale také jejich kantory. Samotnou Petru Ponczovou například čas strávený s Milanem Caisem motivoval k vlastní tvorbě.

Vytváří ilustrace a v současnosti také pracuje na vlastní oděvní značce. Setkávání s umělci i jinými pedagogy, kteří jsou součástí projektu Akademie MenART, jí také přináší nové impulzy, které následně promítá do své výuky.