VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Musela jsem malou Aničku naučit zlobit

Zlínský kraj – Hana Jurajdová je usměvavá žena, která už při pohledu vypadá laskavě a vlídně. Je jedna z pěstounů, kteří mají dětem z dětských domovů co ještě nabídnout.

20.1.2014
SDÍLEJ:

Hana Jurajdová je usměvavá žena, která už při pohledu vypadá laskavě a vlídně. Je jedna z pěstounů, kteří mají dětem z dětských domovů co ještě nabídnout.Foto: agentura LEAD

Proto také svou účastí podpořila novou náborovou kampaň na podporu pěstounských rodin, kterou mezi prvními odstartovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí právě ve Zlínském kraji.

„Vždycky mě bavila práce s dětmi. Vlastně už od dětství jsem chtěla dělat učitelku. Jenže rodiče mi vysvětlili, že nejlepší je ekonomika," vzpomíná dnes s úsměvem čtyřiačtyřicetiletá ekonomka, učitelka a pěstounka Hana.

Až když nastoupila do organizace, která se zabývá přípravou žadatelů o osvojení a pěstounskou péči nabral její život nový směr. „Po dvaceti letech práce jsem chtěla svůj život nějak změnit. Proto jsem se rozhodla vzdát se role ekonoma a vzít si do pěstounské péče dítě. Mé první rozhodnutí ale narazilo na odpor mého tehdy dvanáctiletého syna," popsala nelehké začátky paní Hana.

„Dcera v té době odjela studovat a on si myslel, že teď si konečně užije pozice jedináčka. Nechtěla jsem na něho tlačit, tak jsem dva roky počkala. Pak už byl vstřícnější," vysvětlila.

Protože byla Hana Jurajdová byla rozvedená, bylo pro ni přirozené, že děti měly s otcem pravidelný kontakt. Proto se rozhodla osvojit si dítě, které by mělo vazbu na biologické rodiče. To zřejmě celý proces uspíšilo.

„S přípravou na pěstounství to také bylo snadné, vždyť jsem v té organizaci pracovala a o mnohých úskalích jsem věděla. Se synem jsme absolvovali různé psychologické testy a pohovory, ale myslela jsem si, že budu čekat podstatně déle. Ale šlo to ráz na ráz," vzpomněla, jaká byla její cesta pomoci cizímu dítěti.

Vše dopadlo dobře a před rokem si Hana Jurajdová přivezla z ústavního zařízení tříletou vietnamskou holčičku. Vlastní matka se o ni téměř rok starala, ale pak se dostala do vězení a holčička musela do ústavu, protože o ni neměl kdo pečovat.

„Když jsme si ji přivezli, měla problémy se spaním a nemluvila. V ústavu spala 
v pokoji, kde bylo dalších sedm dětí, takže v novém prostředí si nemohla zvyknout. Už když jsem ji viděla v ústavu poprvé, dala jsem si první úkol: musím ji naučit zlobit. Šlo mně o to, aby se více uvolnila, aby dala větší průchod svým emocím. Myslím, že se mi to už povedlo – teď už zlobí jako normální dítě," řekla se smíchem paní Hanka.

S malou Aničkou už se sblížila. „Ale nechávám si od ní říkat babičko, protože podporuji její vztah s její maminkou. Prostě je to tak, že maminka je maminka," vysvětlila, jak vychovává malou Aničku, aby na svou maminku nezapomněla.

Podle Hany se lidé většímu zájmu o pěstounství brání z neznalosti a obavy, že k dítěti přilnou a pak ho zase ztratí, když se vrátí k biologickým rodičům. „Ale zdá se mi, že se to zlepšuje, že bude za čas přirozené, že v rodinách budou vychovávat ještě další dítě, které by jinak zůstalo v ústavu," doplnila Hana Jurajdová.

Bude jí smutno, až se Aniččina maminka vrátí a ona bude muset malou společnicí vrátit? „To víte že jo, vlastně jsem do toho šla a věděla, že to bude bolet. Ale momentálně si to s Aničkou užívám. Jsem tu pro to, abych ji vztahu učila a ne jí ho nahrazovala. Bude nám po ní smutno, ale budeme vědět, že je v pořádku u své mámy," dodala s úsměvem pěstounka.

Pěstouni jsou stále potřeba. I v našem kraji

Milující rodiče, domov i pohlazení, to jsou běžné věci pro téměř všechny děti. Jsou však i takové, které to štěstí nemají.

Aby se neplnily ústavy dětmi a naopak i tyto děti poznaly teplo domova a rodinnou výchovu, zahájilo v lednu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve Zlínském a v Královéhradeckém kraji náborovou kampaň pro pěstounskou péči. „Podstatou je hledání nových rodin pro děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat u biologických rodičů. Přitom je ale důležité, aby s nimi mohly nadále zůstat v kontaktu," uvedl mluvčí MPSV Petr Sulek.

„Vycházíme ze základní zásady, že pěstounství je forma náhradní rodinné péče, která má mít přednost před ústavní výchovou," říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Projekt má za úkol najít způsob, jak situaci těchto dětí co nejlépe řešit. Dříve totiž byla pěstounská péče často nahrazována ústavní péčí. Cílem ale je snižovat počet dětí v ústavních zařízeních.

Podle statistik evidovalo MPSV na konci května 2013 téměř deset tisíc lidí, kteří dostávali odměnu pěstouna. „Přibývá také rodin, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu. Zatímco na začátku roku 2012 jich bylo pouze osm, dnes je to už 114 rodin," doplnil Petr Sulek.

Počet dětí v pěstounské a poručnické péči během roku 2013 vzrostl o více než 2000, v současné době jich takto žije už více než 13 tisíc a dalších několik desítek dětí přijali pěstouni na přechodnou dobu. 
V ústavních zařízeních stále žije kolem devíti tisíc dětí, ale jejich počet postupně klesá.

Ve Zlínském kraji roste nejvíc zájem o pěstounskou péči na přechodnou dobu. V roce 2013 evidoval odbor sociálních věci zlínského krajského úřadu 50 žádostí o pěstounskou péči na přechodnou dobu a 30 žádostí o klasickou pěstounskou péči. Patnáct žadatelů si dítě osvojilo.

„Ke zneužití pěstounské péče dojít nemůže. Všichni žadatelé musí absolvovat odborné zkoumání. To se skládá z několika částí a motivace uchazeče je silně zkoumána. Pokud by vyšlo najevo, že zájemce je nejvíce motivován jen finanční odměnou, jistě by neprošel," vysvětlila Helena Jurásková z oddělení sociálně-právní ochrany zlínského krajského úřadu.

Pěstounská péče Pěstounská péče je jednou 
z forem náhradní rodinné péče. Mohou do ní být svěřovány děti, jejichž výchova u rodičů není dlouhodobě, nebo krátkodobě zajištěna. Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Jedním ze základních principů pěstounské péče je zachování kontaktů a vazeb s biologickou rodinou dítěte a snaha o jeho navrácení do biologické rodiny, pokud to podmínky umožní. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Autor: Jana Zavadilová

20.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Zlína (ve žlutém) v nedělním 11. kole  doma nečekaně vysoko podlehli Mladé Boleslavi 1:5.
11

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Zlínští hokejisté (v modrém) v 16. kole extraligy doma hostili Liberec. Na snímku brankář Kašík

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Alena Gajdůšková: Radost mi kazí neúspěch, chci bojovat za pacienty

S rozporuplnými pocity se vrací do vrcholové politiky Alena Gajdůšková z ČSSD. „Z výsledků sociální demokracie jsem smutná a nešťastná. V kraji máme jediný mandát a získala jsem ho já. To je pro mě velice rozporuplné. I vůči Antonínu Seďovi, kterého takto ve sněmovně střídám a který byl vždycky slušným politikem,“ říká Gajdůšková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení