Geneticky modifikovaná (GM) plodina je zasazená v Otrokovicích, Napajedlech, Tlumačově a Pohořelicích.
Rostlina odolná vůči škůdci zavíječi kukuřičnému je v regionu vysazena celkem na 248,12 hektaru - přitom v loňském roce zabírala ani ne dvacetihektarovou plochu. „Výhodu pěstování této plodiny spatřují zemědělci především ve vyšším výnosu a lepší kvalitě zrna, lepší odolnosti proti škůdcům a houbovým chorobám, což vede druhotně k úspoře insekticidních prostředků a nižším ztrátám při sklizni,“ vysvětlil ředitel zlínské zemědělské agentury František Fojtík.

Zatímco loni na Zlínsku rostla geneticky upravená plodina na 20 hektarech, nyní zabírá plochu asi 250 hektarů

Ředitel Plemenářských služeb Otrokovice František Rod o pěstování GM kukuřice nechtěl příliš hovořit s tím, že se obává reakcí veřejnosti a ekologů. Potvrdil však, že s plodinou má jeho podnik od loňského roku, kdy ji poprvé vyzkoušeli, velice dobré zkušenosti, a výnosy jsou zhruba o deset procent vyšší než u kukuřice normální. „Úrodu zkrmujeme v našem podniku,“ řekl Rod.

Na lidské zdraví by podle odborníků maso ze zvířat živených GM plodinami mít vliv nemělo. Výhrady proti pěstování upravených rostlin má však většina ekologických organizací. Plodina podle nich totiž může nevratně poškodit životní prostředí.

Nejostřeji proti GM rostlinám brojí Greenpeace. „Dlouhodobé dopady pěstování modifikovaných organismů na půdu, flóru a faunu jsou z velké části dosud neznámé, což dělá z této technologie největší biologický experiment současnosti,“ tvrdí Magdalena Klimovičová z Greenpeace.
Ani ekologové ze Zlínska nejsou k GM plodinám lhostejní. „V zásadě jsem proti nim. Nejen z etických důvodů, ale také proto, že jejich pěstování v podstatě omezuje konkurenceschopnost běžných zemědělců a ještě více zemědělců alternativních, v nichž vidím budoucnost,“ řekl předseda Českého svazu ochránců přírody Kosenka ve Valašských Kloboukách Miroslav Janík.

Plocha zhruba dvou set padesáti hektarů, na které se nyní GM kukuřice na Zlínsku pěstuje, je zhruba stejně veliká jako ta, na které byla v roce 2005 vysazena v celé republice. Nyní se GM kukuřice v Česku pěstuje na asi pěti tisících hektarech. Nejvíce ji sázejí zemědělci na jižní Moravě. Právě tam se totiž nejčastěji vyskytuje škůdce zavíječ kukuřičný. V květnu letošního roku vydalo ministerstvo životního prostředí povolení i na zkušební pěstování GM brambor. Příležitosti však využil pouze jeden zemědělec na Vysočině.

VÍCE ZPRÁV Z REGIONU ČTĚTE ZDE