„Poprvé jsme Galerijní a muzejní noc ozvláštnili také venkovními instalacemi přímo v ulicích Zlína. Ke zlínské noci se přidala také hájenka u hradu Malenovice a Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích," připomněla za organizátory mluvčí 14|15 Baťova institutu ve Zlíně Alena Babicová.

K dalším organizátorům úspěšné akce patří také Muzeum jihovýchodní Moravy, Krajská galerie výtvarného umění a Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Návštěvníci si mohli prohlédnout až do páteční půlnoci ve zlínském muzeu stálou expozici Princip Baťa i krátkodobou výstavu Kinematograf.

Ani Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně nezůstala stranou zájmů nadšených milovníků umění. Zaujaly je jak stálé expozice, tak i krátkodobé výstavy, kde byly připraveny komentované prohlídky. Děti zase tvořily ve výtvarné dílně.

Knihovna zase připravila pro rodiče a děti pohádkově-poetický večer, který trval až do 21 hodin.

„Velmi pestrý byl také venkovní program na platformě mezi budovami 14 a 15. Počasí přálo a především děti si mohly vyzkoušet nejrůznější hry a oblíbený byl i fotokoutek. Mezi dětmi i dospělými byl opět velký zájem o půjčovnu koloběžek. Zpestřením pak po setmění byl videomapping a světelná show. Návštěvníci byli nadšeni také vystoupením Bartošova souboru písní a tanců a skupinou JazzBook," popsala Alena Babicová.

„Jsme tady podruhé a jsme rádi, že jsme opět přišli. Je to zvlášní noc, vůbec se nám nechce domů, ta světelná show nás uchvátila," neskrývali své nadšení manželé Červinkovi ze Zlína. Galerijní a muzejní noc ve Zlíně také navštěvuje stále více mladých lidí.

„Vůbec jsme netušili, jaké to tady je, jsme mile překvapeni," ocenili Lukáš Nok a Nela Tomanová.

Doplnili, že se jim vše líbilo, ale nejvíc snad jízda historickým autobusem, který tuto noc vozí návštěvníky po městě.

Kdo by čekal, že v autobuse bude jen pár nadšenců, mýlil by se. V pátek doslova praskal ve švech, jízda v něm vyvolávala cestujícím úsměv na tvářích.

„Kolik to jedeme, deset kilometrů za hodinu?" bavili se mezi sebou při jízdě do březnického kopce, na trase Zlín-filmové ateliéry. Ale i tak si jízdu užívali.

„Já mám staré autobusy hrozně rád. V žádné galerii jsem nebyl, budu tady jezdit celou noc," neskrýval své nadšení Martin Smrž ze Zlína.

Jízdu historickým autobusem si tak vychutnával až do pozdních večerních hodin.

Milovník autobusů: Líbí se mi řadicí páka

První máj, den otevřených dveří v DSZO nebo Galerijní a muzejní noc ve Zlíně. Tyto všechny akce si sedmadvacetiletý Martin Smrž ze Zlína vysloveně užívá. Při těchto příležitostech totiž jezdí v krajském městě historický autobus.

V pátek večer proto Martin nechyběl ani na Galerijní a muzejní noci ve Zlíně. Ne proto, aby se kochal uměním, ale proto, aby se projel ve svém oblíbeném dopravním prostředku – historickém autobusu RTO.

„Martine, co máš na tom nejraději?" „Všechno," odpověděl bez váhání při jedné z okružních jízd, které ke galerijní noci patří. Na tváři měl po celou dobu nepřehlédnutelný úsměv. Že se vůz třepal, že byl doslova narvaný cestujícími a že v něm bylo poměrně horko – to mu ani trochu nevadilo.

„Mám rád historické autobusy, strašně rád v nich jezdím," přiznal se. Podle něj právě tyto typy autobusů jsou senzační. Má ve voze i oblíbenou součást. „Řadicí páka," mrkl směrem dopředu.

Okružní jízda městem pomalu končila a venku se začalo smrákat. Autobus zastavil u 14. budovy a nastupovali do něj noví cestující. Za chvíli měla na platformě v rámci Galerijní noci začít světelná show.

„Já tam nepůjdu, zůstanu tady a svezu se ještě jednou," prozradil Martin Smrž a nastoupil znovu do oblíbeného autobusu, směr další okružní jízda po městě.