Nyní čeká, zda na něj získá 450 milionů z Evropské unie. Pokud bude úspěšná, vyroste v centru krajského města prosklená budova se čtyřmi nadzemními podlažími. Zázemí by v ní měli najít posluchači magisterského a doktorského studia.

Doplněný projekt týkající se nové budovy pro chemiky předložila fakulta technologická ministerstvu školství začátkem tohoto týdne. Nejpozději v srpnu by se měla dozvědět, zda dotaci na výstavbu získá.

„Doufáme, že to budeme vědět o měsíc nebo dva dřív. Počítáme totiž, že bychom začali s pracemi od 1. října,“ sdělil proděkan Jiří Dostál. Celkové předpokládané náklady na stavbu včetně vybavení jsou vypočteny na 535 milionů korun. Předpoklad je, že by UTB doplatila patnáct procent z celkové částky, tedy zhruba 80 milionů korun.

Jenom milion bude muset ale nejdříve vynaložit na odvoz nepořádku, který zůstal nedaleko nádraží po stánkařích. Teprve potom může začít se samotnými stavebními pracemi. Administrativní záležitosti už má univerzita téměř vyřízeny. „Územní rozhodnutí nabývá právní moci a stavební povolení máme získat v červnu. Výběrové řízení vyhlásíme, jakmile budeme mít v rukou rozhodnutí o přidělení dotace,“ přiblížil dále Dostál. Než budou moci akademici v nových prostorách pracovat, potrvá zhruba dva roky.

K dispozici mají mít čtyři nadzemní a jedno podzemní podlaží. Součástí objektu mají být i garáže.

„V budově vzniknou dvě velké a tři menší posluchárny, deset seminárních učeben a téměř čtyřicítka chemických laboratoří pro výuku i výzkum. Nebudou v nich chybět nové speciální přístroje, které nám umožní zkoumat vlastnosti látek a jejich chování. Výzkum na UTB se tak posune zase o něco dál,“ vysvětlil proděkan František Buňka.

Zatímco akademici budou novým objektem potěšeni, štamgasti prodejního stánku se zahrádkou u nádraží zřejmě tolik ne. Kvůli záměru univerzity totiž přestane ke konci června fungovat.

Plochu o výměře osm tisíc metrů čtverečních prodal UTB zlínský magistrát za 20 milionů korun. Novou budovu bude stavět fakulta se dvěma tisíci studenty proto, že jí nedostačují stávající prostory.

„Bez výstavby by byla naše budoucnost složitá. Nyní osídlujeme pět budov, což není z provozního hlediska ideální,“ poznamenal děkan Petr Hlaváček.

Učit se a zkoumat budou studenti za dva roky na místě ve Zlíně dříve vyhledávaném pro odpočinek a rekreaci. Koupaliště postavené za Tomáše Bati otevřené v roce 1939 ve své době ožívalo podle zlínského historika Zdeňka Pokludy velkým ruchem.

„Obzvlášť tehdy, když se v něm koupaly filmové hvězdy účastnící se v letech 1940 – 1941 zlínských Filmových žní. Koupališti se říkalo Baťák a sloužilo až do konce 80. let,“ cituje ve své knize Zmizelá Morava – Zlín historik Pokluda.

V roce 1992 plochu kolem prázdného bazénu obklopilo stánkové tržiště. O šest let později bylo koupaliště zavezeno. Stánkaři v jeho okolí obchodovali až do roku 2008. Nyní je areál prázdný a zchátralý.