Kliknutím zvětšíteSkvělá prostora k relaxaci, tvrdí jedni. Jsou zde pochovaní naši předci, kontrují druzí.
„Nechali jsme vše náležitě prošetřit,“ uvedl primátor města Jiří Korec.
Ať už k realizaci dojde, nebo ne, město určitě podle něj hodlá zachovat místu důstojnost.
„Označit bychom ho chtěli plaketou, která by památku zesnulých uctila,“ vysvětlil. Sám však v realizaci projektu, který si odhlasovali sami Zlíňané, nevidí problém.
Autorkou návrhu na zatraktivnění uvedené prostory je Barbora Machová. Projekt přihlásila do veřejné soutěže Tvoříme Zlín a veřejnosti se natolik zalíbil, že jej poslali do finále a město rozhodlo o jeho realizaci.
Na místě by tak měl vzniknout park se zabudovanými tyčemi pro houpací sítě a „mrtvá“ prostora by měla po velmi dlouhé době zase ožít.
Nápad se zamlouvá i nové majitelce jediné lodi umístěné na Kudlovské přehradě v těsné blízkosti místa se vzrostlými stromy, které by v letních horkých dnech poskytly příjemný chládek pro chvíle relaxace.
„Park by získal využití a lidé by tak jistě ocenili i znovuotevření lodi,“ vysvětlila třiatřicetiletá Adéla Schmiedová.
Málo se ale ví, že tato plocha dříve sloužila jako hlavní hřbitov poté, co nedostačovala kapacita hřbitova u kostela svatého Filipa a Jakuba v centru Zlína.
Hřbitov vedle přehrady vznikl v roce 1841 a fungoval až do roku 1933.
„V tomto roce se zde přestalo pohřbívat,“ uvedl ředitel zlínského archivu David Valůšek.
Již v první polovině 20. století nedostačovala kapacita tohoto hřbitova a začalo se diskutovat o vzniku Lesního hřbitova.
„Místa tam bylo opravdu velmi málo, pohřbívalo se již i v uličkách,“ dodal Valůšek.
K definitivnímu zrušení podle jeho slov došlo k 1. 1. roku 1949. Lidé prý tehdy obdrželi výzvy k převezení pomníků na Lesní hřbitov, co odvezeno nebylo, se stalo majetkem města a bylo z prostory odstraněno.
„Byly sice odvezeny pomníky a kříže, ale ti lidé jsou zde nadále pochováni,“ podotkl občan Pavel Šimeček, jenž s nápadem udělat z této prostory park nesouhlasí.
„Kdyby mohli v projektu Tvoříme Zlín hlasovat i lidé, kteří na této ploše bývalého hřbitova leží, hravě by přehlasovali těch zhruba 400, kteří byli pro zbudování parku s tyčemi pro houpací sítě,“ vysvětlil.
Kolik hrobových míst zde bylo, však dohledat podle ředitele archivu nejde. „Tyto informace k dispozici nemáme,“ sdělil.
Pavel Šimeček také doplnil, že kulturnost společnosti se projevuje i tím, jakou úctu lidé projeví pochovaným.
„Na takových místech se běžně historicky stavělo a i v současnosti staví,“ uvedl primátor Jiří Korec.
To dokazuje i ve Zlíně ulice Sadová.
„Ulice nad kostelem vede částečně po původním hřbitovu,“ řekl ředitel archivu s tím, že rozsah hřbitova u kostela Filipa a Jakuba byl větší, než je dnes prostranství kolem kostela.
Navíc zákon výstavbu na bývalých pohřebištích nezakazuje.
Ani podle ředitele Pohřebnictví Zlín Milana Macury není záměr Barbory Machové neetický nebo nedůstojný. Pokud se exhumace nedělaly před uzavřením hřbitova, musely by se podle něj provést před případnou výstavbou. V záměru autorky ale žádné hloubkové práce nejsou.
„Pak zde není žádná podmínka,“ uvedl Macura.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
