Platy se mohou zvyšovat i v krizi. Co je k tomu zapotřebí? Velká, nejlépe nadnárodní firma, a silné odbory v zádech.

Plácat po ramenou se v tomto ohledu mohou například odboroví předáci ve Škodě Auto, kolínské TPCA – Toyota Peugeot Citroën Automobile či v nošovickém Hyundaii. Ve Škodovce se zaměstnanci a zaměstnavatelé dohodli na růstu mezd ve výši 2,7 procenta a třeba na jednorázové desetitisícové odměně za loňský „turbulentní rok“.

TPCA zvýší svým zaměstnancům platy o 2,5 procenta a poslední Hyundai, kde mají být mezi zmiňovanými automobilkami nejnižší mzdy, dokonce o sedm procent. „Je pochopitelné, že jsme původně chtěli mnohem více… Přesto jsme s dosaženým výsledkem spokojení,“ uvedl ČTK šéf nošovických odborářů Petr Vaněk.

Nad firmami visí hrozba protestů

O tom, jak složité bylo peníze od zaměstnavatelů dostat, svědčí informace, které prosákly od jednacích stolů. Například škodováci měli údajně hrozit protesty, když jejich požadavky management nevyslyší. Nakonec na ně ale nemuselo dojít.

Jak se ale zdá, hrozba protestů je stále častěji využívaná. Zkušenosti s nimi má i nošovický Hyundai, ve kterém na začátku prosince začalo stávkovat asi 400 zaměstnanců kvůli přílišným přesčasům. Hrozbou stávky své požadavky prosadili i odboráři v dopravě v boji o nižší zdanění benefitů.

Zvýšení mezd v letošním roce hlásí celá řada dalších firem, i mimo automobilový průmysl. Podle zjištění Deníku například už v prosinci podepsali kolektivní smlouvu tepličtí skláři z firmy (AGC) Flat Glass Czech, která jim zaručuje dvouprocentní růst mezd a čtrnáctý plat. Na Liberecku zase o čtyři procenta zvýšila platy japonská společnost Denso Manufacturing Czech, která patří k největším zaměstnavatelům v kraji. „Byl to jeden z našich nejlepších výsledků v rámci celé republiky,“ říká předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt.

INFOGRAFIKA:

Jaký vliv mají odbory na růst platů

Zaměstnancům dáme více piva

Vlastní cestou jde Plzeňský Prazdroj, kde se mohou zaměstnanci těšit jak na vyšší platy, nejméně o 1,3 procenta, tak i na více deputátního piva.

„Zůstanou zachovány i současné benefity a zaměstnanci dostanou ještě něco navíc. Například více zaměstnaneckého piva,“ uvedl ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Ivan Balogh.

Podle odborářů samotných je snazší dohodnout se ve velkých firmách se zahraničním vlastníkem. Ty jsou totiž díky vyšší firemní kultuře na kolektivní vyjednávání zvyklé. „Problémy se většinou vyskytují v menších firmách,“ řekl v rozhovoru pro Deník šéf odborářů Jaroslav Zavadil. Jak uvedl, odboráři jsou podle něho rozumní. O vyšších platech vyjednávají jen tam, kde je to možné. V řadě firem tak vyšší mzdy zůstanou nedostižným snem.

Růst platů v letošním roce potvrzují i prognózy ekonomů. Paradoxně k němu přispěje i vyšší nezaměstnanost. „V roce 2010 očekáváme průměrný růst mezd ve výši 3,3 procenta. Zároveň se ale sníží celkový objem vyplacených mezd,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní je to tím, že se propouští mezi zaměstnanci s nízkými mzdami. Průměrný plat se tak opticky zvýší.

Nový šéf odborových svazů Jaroslav Zavadil: Bez práce odborů by byly mzdy v Česku výrazně nižší

Lépe se k zaměstnancům chovají velké zahraniční firmy než malé české. To říká novopečený šéf odborů Jaroslav Zavadil.

Jak z vašeho pohledu hodnotíte působení odborů za posledních dvacet let? Mají dnes odbory větší váhu?

Jsem přesvědčen, že ohlédnutí se za dvaceti lety dává odborům plné právo prohlásit, že díky jejich vlivu nedošlo v naší zemi k devastování zaměstnaneckých a sociálních práv. V devadesátých letech prosadily moderní zákon o kolektivním vyjednávání a dnes kolektivní smlouvy garantují slušné mzdové a pracovní podmínky milionům zaměstnanců bez ohledu na to, zda jsou v odborech. Prostě bez odborů by tady byly mzdy a platy výrazně nižší. Jen za posledních 6 let vzrostla průměrná , podtrhuji reálná mzda, o 22 procent. I díky nám jsou bezpečnost a zdraví při práci zajištěny zákonem.

Roste vám v krizi členská základna?

Ano v krizi si řada lidí uvědomila, že členství v odborech se i propouštěným zaměstnancům vyplácí. Většina našich odborových svazů má založeny nejrůznější tzv. zajišťovací, či garanční fondy a kromě bezplatné právní pomoci mohou odboráři čerpat finanční pomoc v nepříznivých sociálních situacích. Teď zaznamenávají nárůst nových členů například odborové svazy KOVO, zdravotnictví, policie i státní orgány.

Odbory mají za sebou úspěšné vyjednávání o platech. Konkrétně u Škody Auto se hovořilo o možnosti blíže neurčených protestů, když firma nepřistoupí na požadavky. Nezdá se vám, že odboráří při vyjednávání přitvrzují?

Nárůsty mezd nejsou vynucené, ale slušně vyjednané. Odboráři dobře vědí, jaká je ekonomická situace v jejich podniku a rozhodně nepřicházejí s přemrštěnými požadavky. Proč by i v době krize, když se firmě daří, neměli žádat slušné mzdy? Vždyť právě v této době je velmi důležité udržet koupěschopnost lidí. Ve většině podniků, které měly a mají problémy se zakázkami, se za cenu udržení zaměstnanosti přistupovalo ke zmrazení, někde dokonce i snížení mezd. Vidíte, že umíme být rozumní.

Ve funkci jste vystřídal Milana Štěcha, co bude konrétně vaší prioritou?

Hodlám být velmi přímý, jasný a srozumitelný, tak by našim stanoviskům rozuměl každý.

Republikou otřásla aféra Jaromíra Duška. Nemyslíte si, že na jeho tvrzení je i kousek pravdy, nebo jeho výroky odsuzujete jako celek?

Nešťastnou formou upozornil na závažné věci. Pokud se prokáže, že problémy, na které upozornil, jsou pravdivé a budou se řešit, pak věci, byť pro mnohé nevhodným způsobem, pomohl. Mělo-li jít jen o mediální zviditelnění za každou cenu, pak padni komu padni.

Jak ve vašich očích vypadá zaměstnanecká kultura v Česku? Nestaneme se za pár let jen cvičenými otroky?

Je dobře, že řada firem se hlásí k firemní kultuře a společenské odpovědnosti . Většinou jde ale o velké nadnárodní společnosti, které jsou ve svých zemích na tento trend zvyklé. Problémy se většinou vyskytují v menších firmách. Abychom nebyli cvičenými otroky, potřebujeme odbory. Dvacet let bojujeme za slušný zákoník práce, protože zaměstnanec vždy bude v práci tou slabší stranou, která potřebuje určitou ochranu a záruky. Chápeme, že je potřebuje i zaměstnavatel. Ten současný zákoník je slušný pro obě strany, nechápu, proč před volbami některé strany vykřikují, jak je nutné v době krize ze zaměstnance udělat co „nejflexibilnější loutku“.