Kateřina se narodila po třináctiměsíční březosti 10. března, Sven 2. dubna. Zatím žijí společně s dvouletým Ficem, tříletou Olinou, jedenáctiletou Claudií, a třináctiletou Jade. V lešenské zahradě však podle mluvčí zoo Romany Bujáčkové nezůstanou natrvalo.

„Kolem druhého roku naši zoo opustí a svůj nový domov najdou v některé jiné české nebo evropské zoologické zahradě,“ sdělila mluvčí.

Jak vysvětlil ošetřovatel Vlastimil Ždánský, divoce žijící velbloudi dvouhrbí se dnes vyskytují jen v poušti Gobi na pomezí Číny a Mongolska.

„Jejich populace čítá pouze necelých tisíc jedinců. Zhruba jeden a půl milionu velbloudů je však chováno jako hospodářská zvířata v Afghánistánu, v Turecku, v Iránu, Číně a dalších zemích střední Asie,“ vysvětlil Ždánský.

Velbloudy dvouhrbé, jimž se říká také drabaři, chová zahrada od roku 1976. Během pětatřiceti let přivítala více než dvě desítky jejich mláďat.

V letošním roce by se ještě mohla podle mluvčí Romany Bujáčkové narodit v zoo mláďata žiraf, klokanů, tučňáků, plameňáků, želv i antilop jeleních.

Velbloud:

Velbloud dvouhrbý má široká kopyta opatřená tlustým pružným polštářem. Ty mu umožňují bezproblémový pohyb v sypkém písku i na tvrdém kamení. Díky husté srsti je schopen dobře snášet i drsné klima s výkyvy teplot od + 50 do –27 °C. Dobře se vyrovnává s nedostatkem vody a dokáže pít i vodu slanou. Když je žíznivý, zvládne během desíti minut vypít až 110 litrů vody. Tuk v hrbech mu slouží jako zásobárna energie v nepříznivých obdobích. Pokud trpí nedostatkem potravy, může z něj žít i několik týdnů. Velbloud má výborně vyvinutý sluch, méně už zrak a čich. Má rád vodu, velmi dobře plave a s oblibou se v řekách koupe. Žije v malých státech od šesti do dvaceti zvířat vedených dominantním samcem. Velbloudí trus je tak suchý, že je možné jej ihned použít jako palivo. Je dlouhověkým zvířetem. Dožívá se totiž až padesáti let.

Zdroj: Zoo Zlín