Jeho přítomnost potvrdili na konci ledna také pracovníci Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO).

„Náhodní kolemjdoucí nás upozornili na stromy a větve, které nesly stopy práce bobrů,“ prozradil mluvčí CHKO Jiří Lehký.

Pracovníci CHKO nalezli na březích řeky několik typickým způsobem pokácených vrb různé síly a dočista ohlodané větve.

„Stáří některých ohryzů svědčí o tom, že bobr nebo bobři se zde zdržují pravděpodobně již od podzimu minulého roku,“ přiblížil Lehký. Vzhledem k tomu, že u Zubří mají téměř ideální podmínky, dá se podle odborníků očekávat, že se zde bobři usadí natrvalo a obohatí tak beskydskou zvířenu.

„Naposledy v regionu žili bobři v osmnáctém století. Před několika lety se znovu objevili v Karolince, ale bohužel beze stopy zmizeli,“ připomněl Lehký.

„Zuberský bobr“ podle něj nejspíše doputoval proti proudu Bečvy od Hustopeč, kde se tito hlodavci usídlili přibližně před pěti lety.

„Je to nejpravděpodobnější vysvětlení. Že by jej někdo vysadil uměle, si nedokážu představit,“ řekl Lehký.

Podle něj je bobr nenáročné zvíře.

„Stačí mu jen voda, žrádlo a to, že po něm nikdo nestřílí. Není ani třeba obávat se škod, které by mohl hlodavec způsobit. Snad jedině kdyby se nastěhoval k někomu přímo na zahradu, mohl by mu poničit například ovocné stromy,“ mínil Lehký.

Strach ze škod ze strany bobra nemají ani zdejší rybáři.

„V daném místě nemáme žádné rybníky ani strouhy, na kterých by mohl poničit hráze,“ uvedl předseda rožnovské místní rybářské organizace Jan Výstrk.

Potěšen čerstvým výskytem bobra na Valašsku byl také valašskomeziříčský ochránce přírody Milan Orálek.

„Podle mého názoru se k nám dostávají z Polska a Rakouska,“ mínil Orálek. Bobři se prý vracejí na místa, kde v minulosti normálně žili.

„Již před časem byli viděni i na Vsetínsku, například v Semetíně.“