„My jsme přijeli z Napajedel už v šest ráno, ale už tady stála spousta lidí, tak snad se k lístkům dostaneme," doufali fanoušci Jirka Petřík a David Kříž. „Přišli jsme sem rovnou z diskotéky a nevíme ani, kolik bylo hodin, ale už se rozednívalo," smějí se další kluci v řadě Radek a Tomáš.

„Předprodej vstupenek se uskuteční v neděli 21. dubna od 10 hodin na třech pokladnách zimního stadionu. Do prodeje jde tisíc vstupenek na stání, počet kusů na osobu je omezen na 4!" upozornil fanoušky klub na svých internetových stránkách.

A tak již od brzkých ranních hodin se před pokladnami zimního stadionu ve Zlíně začala tvořit dlouhá fronta. Fanoušek Mário Švec má štěstí, stojí v ní přímo u třetí pokladny. Byl tu jako první.

„Přišel jsem sem včera v 18.15 přesně," usmál se. „Chtěl jsem mít jistotu, že se dostanu k lístkům. Na utkání musím za každou cenu být," řekl rozhodně Švec. A jaké vidí věrný fanoušek šance zlínských beranů? Odhadl bych je tak na devětadevadesát procent. To jedno procento nechávám pro možnost, že se něco zvrtne, například že něco pokazí rozhodčí," dodává Mario.

Mezitím se přímo od pokladen, kde lidé stojí i od půlnoci rozezní chorál. „My tu ligu stejně vyhrajeme," nese se dlouhou řadou jako pomyslná mexická vlna. V noci a nad ránem byla pořádná zima, ale i tak to těm nejodhodlanějším nevadilo.

„Máme tady něco na zahřátí, ukazují někteří lahvičky, ve kterých byla většinou slivovice. Jako třetí v pořadí na lístky stojí trochu rozjívená mladá slečna, která si říká Gaga.

„Já jsem tady od pěti," pochlubila se. Nejvíc se jí podle ní na zlínském hokeji líbí Martin Hamrlík. Zdá se, že je jeho velká fanynka a že by kvůli němu byla schopná vystát klidně ještě jednu frontu.

Někteří fandové si s sebou přinesli na dlouhé čekání rybářské a campingové stoličky a v jejich vybavení nechybí ani huňaté deky a teplé oblečení. K zimnímu stadionu přijel trenér plzeňských hokejistů Milan Razým. Z nekončící řady lidí, kteří v ní čekají se ozývá pískot a bučení, znovu se před stadionem jednohlasně nese: "My tu ligu stejně vyhrajeme!"

Fanoušci jsou tady ve Zlíně ještě slušní, u nás je to horší," hodnotí situaci trenér Plzně a s úsměvem mizí v útrobách vrátnice. Uvnitř zimního stadionu je prázdno, tma, jen ledová plocha se leskne jako zrcadlo. Celý zimák je ztichlý a vůbec to nevypadá, že za několik hodin se v něm odehraje bitva o extraligový pohár za přítomnosti téměř sedmi tisíc lidí. Do kabin postupně přicházejí zlínští hokejisté. Čeká je poslední rozbruslení.

U rolby stojí ledaři Milan Charouz a Václav Malušek. „Ještě dnes a budeme vypínat chlazení, vždyť jelo nepřetržitě celou sezonu," těší se na závěr oba. Posledním utkáním v sezoně 2012–2013 pro ně oba však práce zdaleka neskončí.

„Budeme provádět údržbu na celém zimním stadionu," prozradili. „Čeká nás výměna nových lavic, oprava WC, budeme spravovat dveře, kliky, natírat okapy, je toho hodně, co nás čeká," povzdechli si. Zdá se však, že je jejich práce baví. Vždyť kvalita ledu ve Zlíně si i přes výrazné oteplení vysloužila pochvalu plzeňských hráčů. „Led je tady lepší než u nás," ocenili jejich práci hokejoví Indiáni.

Do ticha u ledové plochy se zvenku začne ozývat a jakoby sílit chorál fanoušků. Je krátce před půl desátou. Nadšený jásot dává vědět, že pokladny se otevírají. Předprodej lístků na sedmé finálové utkání začíná. Jako první od pokladen odchází přešťastný fanoušek Mario Švec. „Mám to!" křičí a mává čtyřmi kousky vstupenek nad hlavou. Na dotaz, co nyní bude dělat ihned odpoví. „Půjdu se vyspat," směje se.

A co jestli náhodou finálové utkání zaspí a nevstane? „To bych se asi zbláznil," zvážněl. „Ale ne, děcka mě vzbudí," zamává opět lístky na ostatní v řadě a mizí v dáli.