Žádná se ale dosud netýká typického baťovského domku, a tedy se zatím nikdo z majitelů těchto staveb charakteristických pro Zlín a Otrokovice o dotaci přímo neuchází. V obou městech je jich přitom dohromady asi 2400.

„Od vyhlášení programu evidují pracovníci zlínské kanceláře 520 návštěv, 547 telefonátů a 169 e-mailů. Na baťovský domek pro získání dotace ale zatím nikdo projektovou dokumentaci nepřinesl,“ informovala mluvčí fondu Lenka Brandtová. Dodala, že Zlínský kraj je co do četnosti dotazů v porovnání se zbytkem republiky průměrný.

Lidé podle Brandtové chodí na konzultace ohledně úprav domků a bytových domů, ale zatím ne těch postavených za Baťů. „Radíme, aby zájemci z těchto domů kontaktovali autorizovaného inženýra a nechali si spočítat úspory měrných potřeb energií na vytápění. Případně nechat si poradit jak a pomocí jakých opatření na dotaci dosáhnout,“ podotkla mluvčí.

Jeden takový projekt právě řeší zlínský energetický auditor Milan Mach. „Zkoušíme navrhnout komplexní zateplení půldomku. Při podmínkách nastavených programem je finančně náročnější, než obvyklé zateplení,“ zmínil Mach.

Podotkl, že ve vypracovávaném projektu se počítá s okny s menší tepelnou prostupností, než jaká se využívají běžně. Také strop vyžaduje silnější vrsvu materiálu. „Není to ale tím, že by se baťovský domek nějak vymykal. Obecně je zateplování pro splnění podmínek programu dražší,“ sdělil Mach s tím, že díky kvalitnějšímu zateplení mohou lidé zase více ušetřit na energiích.

Pro splnění dotace je nutné, aby po úpravách bylo ušetřeno čtyřicet procent energie, a to kombinací několika způsobů jako je výměna oken, dveří, zateplení bočních fasád či stropů. Toto číslo podle fondu není možné snížit. Je to podmínka, kterou si dali Japonci při koupi emisních povolenek od České republiky. Podle místopředsedkyně Strany zelených Kateřiny Jacques fakt, že zatím není podáno mnoho projektových dokumentací, není na závadu.

„Taková dokumentace se nedá udělat ze dne na den. Lidé ale nemusejí spěchat. Mohou si situaci mapovat klidně třeba tři čtvrti roku. Suma peněz na Zelenou úsporám je deset miliard korun. Je to nároková dotace. Kdo splní podmínky pro její vyplacení, ten ji dostane,“ ujistila místopředsedkyně.

Podle Jacques se navíc nyní intenzivně jedná o jisté změně podmínek, aby se na dotace dostali například i ti, kteří zateplovali o něco dříve. Nyní totiž platí limit, že stavební úpravy byly zkolaudované po 1. dubnu 2009. Program platí až do konce roku 2012. Peníze do programu proudí z japonska, které odkoupilo část emisních povolenek.