Najít kvalitního kuchaře? Téměř nemožné. Ti šikovní už práci mají

Už tři měsíce hledá kuchaře i Zuzana Baťová, majitelka zlínské Hospůdky u Kovárny.

„Po patnácti letech nám odchází dva kuchaři a za tři měsíce hledání jsme našli jen jednoho," podělila se o své zkušenosti s hledáním personálu.

U dobrého kuchaře si váží především spolehlivosti, dochvilnosti a chuti do práce.

„Všechno se dá naučit. Klidně bychom zaměstnali i kuchaře po škole, který nemá praxi," pokračovala. Inzeráty podávala na internetu, v novinách a samozřejmě také na úřadu práce.

„Díky on-line inzerci si s námi domluvili schůzku tři lidé. Dostavil se ale pouze jeden," dodala.

Důležité je pro ni, aby měl uchazeč o práci zájem a sledoval trendy v oboru. Na tom, jak je těžké najít dobrého kuchaře a kvalitní personál celkově, se shodli i další provozní zlínských restaurací a také hotelu. Většina provozovatelů restaurací hledá kuchaře s řádnou praxí.

„Kuchař je profese velmi kvalifikovaná a takových kuchařů není na pracovním trhu mnoho," okomentoval ředitel hotelu Baltaci Atrium Lukáš Žaludek. Majitel zlínské restaurace Dolce Vita má podobné zkušenosti.

„Je těžké najít dostatečně kvalifikované zaměstnance do restaurace," řekl Hubert Rýc.

Získat kvalifikaci je možné na úřadu práce.

„V současné době existují tři profesní kvalifikace vedoucí k získání úplné kvalifikace Kuchař, a to Příprava minutek, Příprava pokrmů studené kuchyně a Příprava teplých pokrmů," uvedla Miriam Majdyšová, ředitelka krajské pobočky úřadu práce ve Zlíně.

V poslední době se o rekvalifikaci v oboru kuchař ve Zlíně pokusila pouze jedna osoba, ta ale kurz nedokončila. Podle Majdyšové se jedná o náročnou zkoušku, kurzy dokončují zájemci zkouškou před autorizovanou osobou.

„Po absolvování úplné profesní kvalifikace mají uchazeči možnost přihlásit se a absolvovat závěrečnou zkoušku v daném oboru a získat výuční list," vysvětlila.

Jako jeden z hlavních důvodů nedostatečného množství kvalitního personálu vidí provozovatelé restaurací rozdíly mezi výdělky ve Zlíně a většími městy, zejména pak Prahou.

V regionu se podle dat úřadu práce pohybuje průměrná mzda kuchaře kolem čtrnácti tisíc korun, minimální nabídka je devět tisíc dvě stě korun, nejvyšší pak třicet tisíc korun. Nabídka volných pracovních míst kopíruje začátek a konec sezony.

Nejvíce míst je proto hlášených na úřadu práce od dubna do června, nejméně pak v období od října do prosince. Kvalitního kuchaře někteří provozní získávají i vyhledáním nespokojeného zaměstnance.

„I kuchařům se musí vytvořit takové prostředí, aby chtěli zůstat," řekl Žaludek.

„Dobrý kuchař už ve většině případů práci má," dodal Filip Janda, majitel kroměřížské restaurace Radniční sklípek.

JANA STUPKOVÁ

POZNÁMKA IVANA ČERNICKÉHO

Kam mizí vystudovaní kuchaři?

Léto je v plném proudu, hotely se plní sezonními hosty a v kuchyni pracuje každodenně dvanáctihodinové směny tentýž kuchař, protože majitel nemohl najít dalšího. Tak nějak vypadá situace na mnoha místech v kraji. V pohostinství chybí prý až sto padesát kuchařů. Přitom z hotelových škol jich ročně musí vycházet spousty. Kam tedy mizí?

Osobně znám hned několik lidí, kteří mají vystudovanou „hotelovku". V hotelnictví nepracuje ani jeden. Málo peněz, náročná práce, směny… a vůbec, dneska musí mít přece každý vysokou, říkají.

Zdá se mi, že jsme opět u klasického problému volby povolání. Jako by dnešním ideálem všech mladých bylo vystudovat jakoukoli vysokou školu, potom sedět v jakékoli kanceláři a to tedy bude ta super práce. Problém není jen najít šikovného kuchaře, stejné je to i s truhláři, svářeči, zedníky…

Nezbývá než doufat, že zafunguje trh a že nabídka lepších pracovních podmínek mladé absolventy znovu přitáhne.