Související - čtěte: Zlín zvažuje sjednocení pravidel pro baťovské domky

V rozhovoru pro Deník mimo jiné prozradil, co je největší potíží při opravách baťovských domků, jaké hrozí sankce, či jak jsou lidé ochotni nastavená pravidla tolerovat.

Bydlení v Baťovských domcích se musí držet striktních pravidel. Jejich dodržování hlídá i zlínský magistrát. Snaží se je lidé dobrovolně dodržovat, či je potřeba přistupovat i k represi?

Z velké části mají lidé pro tato pravidla pochopení. Co však platí víc, zda prevence, nebo represe, se obecně říct nedá. Na každého platí něco jiného.

Je možné získat na typizované úpravy nějakou dotaci či příspěvek ať už od města, kraje, či státu? Či se to bere tak, že kdo chce bydlet v památkové zóně musí počítat se zvýšenými náklady?

Současný systém dotací je nastavený jen na podporu obnovy kulturních památek. Ale je možné čerpat dotaci například na zateplení. V přípravě je nový památkový zákon, ve kterém se možnost takových dotací objevuje. Jestli se však dostane i do konečné podoby zákona a kdy tomu tak bude, je nejasné.

Jaké jsou nejčastější prohřešky? Které jsou nejlehčí a které neodstranitelné?

Neodstranitelné je pouze takové zanedbání objektu, že spadne nebo se musí přistoupit k jeho demolici. Nejčastějšími prohřešky jsou ty, kterými se obyvatelé snaží okolí svého domku zabydlet, případně ho odlišit od jiných. Je to přirozený projev individuality, ale v naprostém rozporu s chráněnými hodnotami, protože základním znakem městské památkové zóny Zlín je právě typizace objektů a jednotlivých prvků.

Pokud se zjistí prohřešek, co následuje? Je finanční pokuta vždy na místě, či to jde řešit i domluvou?

Pokud se zjistí prohřešek, následuje sankční řízení. Když pachatel svůj prohřešek napraví, může věc skutečně skončit pouhou domluvou. Finanční postih je na úvaze úřadu. Sankcí však padají ročně desítky, a to jak pro fyzické, tak i právnické osoby. Zákon umožňuje rozmezí od domluvy po dva miliony korun. Cílem památkové ochrany je zachovat hodnoty pro budoucnost. Tento cíl někdo pochopí po domluvě a jiný až po finančním postihu.

Jak probíhají jednání o změně velikosti městské památkové zóny, jaká je vlastně představa města?

Změna rozsahu, stejně jako vyhlášení a rušení městské památkové zóny má ve své kompetenci Ministerstvo kultury. Role města může být nanejvýše iniciační. Lze však pochybovat o tom, že by ministerstvo k takovému kroku bez významného důvodu přistoupilo.

Město Zlín připravuje k chráněným čtvrtím takzvaný regulační plán. K čemu slouží?

Regulační plán je podřízený územnímu plánu a jeho funkce je stanovit podrobnější pravidla pro stavební zásahy v tomto území. V současné době je v přípravné fázi. Nyní sbíráme potřebné informace a uvažujeme, jaký by měl regulační plán dosah na obyvatele.

Samotný proces popsaný legislativou zatím nastartovaný nebyl. O tom bude muset rozhodnout zastupitelstvo.

Připravuje se regulační plán v lokalitě Zálešná. Proč je důvod ho aktualizovat a co by v něm mělo být nové?

Na území Zálešné byl zpracováný regulační plán na počátku devadesátých let. Z dnešního pohledu je však tento dokument už překonaný a hlavně je podle současného stavebního zákona neplatný. Nový regulační plán by se tedy měl zabývat celým územím komplexně, řešit současné nároky na veřejný prostor, bydlení, dopravní a technickou infrastrukturu a mnoho dalších témat. Ne všechny zjištěné problémy lze řešit regulačním plánem, proto se uvažuje i nad jinými nástroji. Je pro nás významné zapojit do řešení jednotlivých problémů i místní obyvatele.

Ohledně nového regulačního plánu nyní probíhá sběr informací. Co je cílem?

V současnosti zjišťujeme informace o tomto území. Je to z pohledu jednotlivých odborů magistrátu, ale i společností, které v území poskytují služby jako svoz odpadu či veřejnou dopravu a podobně. Především však chceme znát názor samotných obyvatel.

Prověřujeme potřeby a příležitosti, kterými se budeme zabývat. Snažíme se tedy pojmenovat věci tak, abychom je mohli následně řešit. Dlouhodobým cílem je pak fungující spokojená čtvrť s obyvateli hrdými na své místo k životu.