Napajedelský hřebčín býval jednou z nejúspěšnější líhní koní v České republice. Jeho odchovanec Charme Look v roce 2016 ovládl Velkou Pardubickou stejně jako klisna Legenda v roce 1979.
A například Talent, vítěz z roku 2021, je potomek bývalého napajedelského plemeníka Egertona. Koně z místního odchovu pravidelně zářili i v jiných evropských dostizích.
Tomu je ale konec. V únoru si majitelé odvezli poslední koně a od té doby zeje slavný hřebčín prázdnotou. Stáje opustili také poslední dva plemeníci - Wireless se přesunul do Maďarska, novým působištěm Pouvoir Absolu jsou Vlachovice. Letošní sezona je první od roku 1886, kdy se v hřebčíně nebude vůbec připouštět.
VIDEO: Podívejte se, jak šampiona Sacamira vítali v Beňově:
Petici za záchranu hřebčína podepsali tisíce lidí
S touto situací se nechtěla smířit veřejnost v čele s právníkem Alešem Martínkem, který zorganizoval petici za záchranu hřebčína. Tu podepsalo více než dvacet tisíc lidí z celé republiky.
Svůj podpis připojil například legendární Josef Váňa, osminásobný vítěz Velké pardubické, František Vítek, dvojnásobný vítěz Velké pardubické a dostihový trenér, Pavel Liebich, trojnásobný vítěz Velké pardubické, nebo současný jezdec a trojnásobný vítěz slavného závodu Josef Bartoš.
Ministerstvo kultury zahájilo řízení o prohlášeni Hřebčína Napajedla za kulturní památku.
Majitelé hřebčína chtěli postavit bytovky
Už v roce 2019 Miroslava Kotačková, jednatelka společnosti Sygnum, která hřebčín vlastní, prezentovala zastupitelům Napajedel záměr na výstavbu bytových domů. A tyto plány přetrvávaly.
Město by ale muselo schválit záměr na změnu územního plánu. Ta by znamenala přechod několika hektarů pastvin v okolí hřebčína ze zemědělských ploch na plochy pro hromadné bydlení.
Proti tomu se v září na veřejném zastupitelstvu vyjádřili obyvatelé města a v hlasování pak jednomyslně také zastupitelé. Pozemky zůstávají pastvinami. Ani to však není zárukou, že se koně do Napajedel vrátí.
HŘEBČÍN NAPAJEDLA: historie stará více než 200 let
Až do roku 1886 sahá historie, kdy plnokrevní hřebčín založil Aristide Baltazzi, jehož bratr Hector byl historicky prvním trojnásobným vítězem Velké pardubické (1881, 1883 a 1887). V roce 1930 koupil československý stát chovné koně do svého vlastnictví a pozemky, budovy a zámek ve veřejné dražbě získal Jan Antonín Baťa.
Pozemky a stáje hřebčín získal zpět až v roce 1937, kdy s firmou Baťa směnil své pozemky v Otrokovicích a Tlumačově. V roce 1992 byl Hřebčín Napajedla privatizován v rámci kupónové privatizace se zachováním rozhodovací pozice státu formou zlaté akcie.Od roku 2005 se stal hřebčín soukromou akciovou společností.