Třiasedmdesáti­tunový stroj se podařilo vítězné dvojici ze Slavičína otočit o 180 stupňů pomocí ručního rumpálu za neuvěřitelnou minutu a sedmnáct vteřin.

Pozoruhodné akci přihlížely na místě stovky lidí. Ti, kteří se vlakem nesvezli, totiž dorazili alespoň kvůli mistrovství přímo na místo. Obdivovat mohli dvacet odvážných dvojic, mezi nimiž nechyběly ani ženy.

„Proč jsme se přihlásily? Rozhodující byla chuť. Předem jsme se ale domluvily, která odhákne a potom pohlídá. Otáčení je velice náročné na dech,“ přiznaly s úsměvem Naděžda Růžičková a Jitka Kvapilová. Úkol zvládly za dvě minuty deset vteřin.

Také pro Pavla Berčíka bylo otáčení složitější, než původně čekal. „Je to spíš o technice, než o síle. Důležitá je taky synchronizace. Musejí zabírat oba parťáci spolu,“ poznamenal soutěžící, u nějž sklidily přihlášené ženy velký obdiv.

Taktéž u samotných vítězů Libora Kvapila a Jaroslava Řeháka. Oba jsou výpravčími, ale lokomotivu točili ručně poprvé. „Po třech čtvrtinách nám docházel dech, ale vytrvali jsme. Fyzicky zdatní jsme. Děláme všechny sporty, i na zahradě,“ poznamenala dvojice.

Parní vlak svezl zájemce Valašským královstvím letos počtvrté. Ojedinělou soutěž si mohla veřejnost na nádraží v Brumově-Bylnici vyzkoušet už vloni, ale nanečisto.

Točna bývala dříve podle jednoho z organizátorů Martina Šůstala na každém nádraží, kde končily vlaky. Dnes je však prý ale jejich existence ohrožena. „Už se v podstatě nepoužívají. Konkrétně zdejší jednou do roka, když přijede parní vlak, nebo potom když se v zimě točí sněhový pluh. Řada z nich však čeká na zrušení,“ přiblížil Šůstal.

Vysvětlil dále, že pro správné otočení lokomotivy na točně není ani tak rozhodující její hmotnost, jako správné posazení. „Většina točen je vahadlových. Když se postaví těžištěm na střed, nemá problém si s ní poradit otočit jeden člověk,“ podotkl.