VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Největší poptávka je po řidičích a ve strojírenství, říká ředitelka úřadu práce

Zlínský kraj - /ROZHOVOR/ Rok 2015 byl z pohledu nezaměstnanosti ve Zlínském kraji pozitivní. Region patřil k těm s nejnižší nezaměstnaností. „Výhledově nečekáme výraznější změny," uvedla v bilančním rozhovoru ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová.

21.1.2016 1
SDÍLEJ:

Miriam Majdyšová, ředitelka Krajského úřadu práce ve ZlíněFoto: DENÍK/Lukáš Fabián

Jak byste zhodnotila vývoj nezaměstnanosti ve Zlínském kraji za poslední rok?

Vývoj nezaměstnanosti v loňském roce byl pozitivní, a to jak v celé České republice, tak i ve Zlínském kraji, kde bylo vloni o 5560 uchazečů méně, to je o 19 procent. To znamená, že nezaměstnanost po většinu roku klesala. Navíc nezaměstnanost ve Zlínském kraji a její vývoj byly pod úrovní celé republiky a vzdaloval se od něj. To znamená, že u nás bylo nezaměstnaných výrazně méně. Jedním z důvodů, proč nezaměstnanost takto klesala, byla kromě vývoje ekonomiky i určitá stabilizace na trhu práce. O tom svědčí údaj o počtu osob, které do evidence úřadu práce v průběhu roku 2015 přišly. To je 32 834. Je to jeden z nejnižších údajů za rok, kdy přijde do evidence takový počet uchazečů o zaměstnání. Například v roce 2014 to bylo téměř 36 tisíc lidí v regionu. Navíc v průběhu celého roku docházelo k nárůstu počtu volných míst v kraji. V roce 2014 bylo na jedno místo téměř 11 uchazečů, vloni byly 4.

Čísla říkají, že v prosinci podíl nezaměstnaných stoupl, přitom laik by řekl, že naopak v tomto měsíci je největší hlad po pracovní síle, minimálně v maloobchodu. Čím to tedy bylo dáno, nebo je to opakující se jev?

Jak v listopadu, tak zejména v prosinci došlo k nárůstu nezaměstnosti právě z důvodu sezonnosti na trhu práce. Do evidence přišlo hodně lidí ze stavebních profesí, z oblasti cestovního ruchu, lázeňství nebo služeb, turismu, dovolených, restaurací a podobně. Na zimní měsíce do evidence práce přicházejí často i osoby OSVČ, které pracují v sezonních oborech. V podstatě poměrně pravidelně přicházejí na zimní měsíce do evidence úřadu práce. Pravdaje, že přišli i někteří, kteří několik let podnikali. Ale tuto zimu skončili podnikání, uvidíme, jestli se na jaře vrátí ke svému oboru, nebo ne.

O které profese nebo obory evidujete ze strany uchazečů ve Zlínském kraji nejmenší zájem?

Počet volných pracovních míst, pokud se podíváme na jejich strukturu, tak převažují pracovní místa pro pomocné pracovníky ve výrobě. V současnosti máme ještě 800 nabídek pro takováto pracovní místa. Na první pohled jsou to pracovní pozice, kde zaměstnavatel nevyžaduje žádnou konkrétní kvalifikaci. Nicméně u řady takových nabídek se vyžaduje určitá fyzická zdatnost a dobrý zdravotní stav. Vzhledem k charakteru práce jsou to místa, která nejsou dobře placená, spíš se pohybují těsně nad úrovní minimální mzdy. O tato místa je ze strany našich uchazečů opravdu minimální zájem.

A ještě nějaké profese či obory, o něž se uchazeči, lidově řečeno, neperou?

Jsou to zejména ty v oblasti strojírenství a dalších technických oborech. Zde je vyžadována už určitá kvalifikace. Jde o strukturální nezaměstnanost, kdy trh práce nabízí uplatnění lidem v technických oborech, ale kvalifikovaní lidé, kteří by takovou práci mohli zastávat ve Zlínském kraji, na trhu práce k dispozici nejsou. Další profesí, která je hojně nabízena, jsou řidiči nákladních automobilů. Těch registrujeme dlouhodobě nedostatek a lidé o tuto práci mají menší zájem.

Má úřad práce možnost potenciálně vhodné uchazeče nějak motivovat?

Ano. Bezpochyby je velkou výhodou, že úřad práce může v rámci rekvalifikací uchazečů o zaměstnání, tedy i když mají jiný obor vyučení, školu apod., rekvalifikovat a mohou získat řidičský průkaz na nákladní automobily a následně nastoupit na tato místa. A to ať už jde o nákladní vozy, nebo autobusy. U nás ve Zlíně jsme dělali i rekvalifikace na řidiče trolejbusů, zajímavostí bylo, že si dělaly tuto rekvalifikaci i ženy.

Ze čtyř bývalých okresů Zlínského kraje, kde vnímáte dlouhodobě nezaměstnanost jako největší problém?

Zlínský kraj se v podstatě od začátku, kdy vznikl, dá rozdělit na dvě části. Vsetín a Kroměříž jsou okresy, které vykazují nadprůměrnou nezaměstnanost, a naopak okresy Zlín a Uherské Hradiště mají nezaměstnanost nižší. Je docela zajímavé, že od roku 2000 si vždycky ty dva okresy s vyšší nezaměstnaností a i ty okresy s nižší jakoby vyměňovaly své pozice. Takže jednu dobu bylo Hradiště s nejnižší nezaměstnaností, pak se tam najednou dostal Zlín. Naopak Kroměříž se Vsetínem si také to své prvenství v nejvyšší nezaměstnanosti v průběhu let střídaly. Aktuálně teď v prosinci 2015 došlo k situaci, že v okrese Uherské Hradiště vzrostla nezaměstnanost daleko významněji než ve Zlínském a došlo k tomu, že nyní je okres s nejnižší nezaměstnaností Zlín, přestože ještě v listopadu to bylo Hradiště. Z hlediska podílu nezaměstnanosti je nyní nejhorší stav v okrese Kroměříž. Tam je situace zejména v některých částech regionu dramatická. Je to tím, že v okrese Kroměříž nefunguje tolik významných zaměstnavatelů a nabídka volných míst je tam poměrně malá.

A jaké je řešení?

Tak samozřejmě v rámci Kroměříže by určitě pomohlo, kdyby do regionu přišli někteří zaměstnavatelé, kteří by nabízeli pracovní místa. Asi nemá smysl tady připomínat holešovskou průmyslovou zónu, která zatím nenabídla pracovní uplatnění, byť záměr takový byl. Je to o tom, aby se do tohoto dobře dopravně dostupného regionu dostali zaměstnavatelé s nabídkou práce. Aktuálně je v okresech Zlín, Uherské Hradiště a Vsetín nabízeno kolem 1700 volných pracovních míst na každý okres, v kroměřížském okrese je jich jen necelých osm set. Jde o dlouhodobou situaci, proto lidé vyjíždějí za prací i mimo tento okres.

Jsou lidé ve Zlínském kraji ochotni za prací dojíždět? Třeba z okresu do okresu nebo dokonce i za hranice kraje? A sledujete v této oblasti vývoj v čase?

Když jsme před deseti patnácti lety mluvili o ochotě dojíždět, představa spousty lidí byla taková, že chtěli mít práci nejlépe v místě bydliště nebo maximálně na dojezd MHD. Dnes už takové dojíždění do hodiny denně se stává téměř normálním. A je úplně běžné, že například do Zlína dojíždí řada lidí z okolních okresů a nikdo se tomu nijak zvlášť nediví a považuje to za úplně běžný standard. Samozřejmě že ale také záleží na tom, jaké jsou výdělky na těchto pracovních pozicích, protože jezdit třicet kilometrů za prací, kde si vyděláte minimální mzdu, téměř není možné, protože člověk by v podstatě většinu výdělku projezdil.

Je pravda, že první tři měsíce v novém roce jsou nejobtížnější pro hledání zaměstnání? Končí spousta krátkodobých brigád atd., které zaměstnavatele nabrali na výpomoci, a teď je „volných" hodně lidí a málo míst? Je to velmi laicky řečeno, ale takto se to mezi lidmi říká hlavně nepřijít o práci ke konci roku, protože první čtvrtrok se hledá těžko.

Jde určitě o mimosezonní období. Na druhou stranu se začínají v tuto dobu již objevovat právě s výhledem na jarní měsíce volná pracovní místa. Ale my tady na úřadu práce ve Zlíně máme řadu pracovních míst, která sezonnosti nepodléhají a je to v podstatě o tom, jak firmy mají zakázky či jaký mají odbyt na své služby v letošním roce.

Jaký je výhled vašeho úřadu v otázce nezaměstnanosti ve Zlínském kraji v novém roce?

Určitě nabídka šesti tisíc volných pracovních míst ve Zlínském kraji je nabídka významná. Navíc si musíme uvědomit jednu věc, že těch téměř 6 tisíc volných pracovních míst je v podstatě aktuální stav k tomu jednomu dni. Navíc firmy nejsou povinny hlásit úřadu volná pracovní místa, takže řada volných míst se obsazuje, aniž by se do evidence úřadu práce dostaly. Pořád ještě platí, že uchazeči o zaměstnání, kteří jsou u nás evidováni, nastupují poměrně z velké části na pracovní místa, která vůbec v evidenci nemáme. A oni si je obstarali jiným způsobem než naším prostřednictvím.

Čekáte příchod významných zaměstnavatelů nebo naopak se rýsuje nějaké propouštění?

Žádné informace o tom, že by některý zaměstnavatel chtěl propustit větší počet zaměstnanců, nemáme. Takže nepředpokládáme, že by docházelo k uvolňování zaměstnanců, ale ani naopak nemáme momentálně od zaměstnavatelů hlášeno očekávané přijímání většího počtu zaměstnanců. Nebo že by vznikaly nové firmy, výrobní provozy apod. Když se podíváme do nabídky pracovních míst, tak jsou tu pozice u zaměstnavatelů, kdy někteří třeba hledají i deset pracovníků, ale řada z nich hledá jednoho dva.

Začal nový rok a ten je spojen s řadou změn v zákonech, ať už významných, nebo jen dílčích… Změnilo se od prvního ledna něco pro nezaměstnané, na co byste ráda upozornila?

Co se týká nezaměstnaných, tam k žádným zásadním změnám nedošlo a jinak každý nový uchazeč v evidenci je již informován o svých základních právech a povinnostech a dostává to i v písemné formě. Protože bereme v potaz, že pokud se přijde člověk zaevidovat na úřad práce, je mnohdy v nedobrém psychickém rozpoložení ze ztráty zaměstnání, proto tyto informace dostává i v písemné podobě, aby si je mohl v klidu ještě doma prostudovat.

Autor: Jana Zavadilová

21.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zlínští hokejisté (v modrém) v 16. kole extraligy doma hostili Liberec. Na snímku brankář Kašík

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Alena Gajdůšková: Radost mi kazí neúspěch, chci bojovat za pacienty

S rozporuplnými pocity se vrací do vrcholové politiky Alena Gajdůšková z ČSSD. „Z výsledků sociální demokracie jsem smutná a nešťastná. V kraji máme jediný mandát a získala jsem ho já. To je pro mě velice rozporuplné. I vůči Antonínu Seďovi, kterého takto ve sněmovně střídám a který byl vždycky slušným politikem,“ říká Gajdůšková.

Po patnáctileté práci poslance půjdu normálně pracovat

„Ani v těch nejčernějších snech,“ komentuje sociální demokrat Antonín Seďa volební výsledek jeho strany. Stejně jako řada jeho spolustraníků ve sněmovně končí. Po 15 letech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení