„Učím se hrát na saxofon na Základní umělecké škole Zlín Štefánikova a můj učitel mne přihlásil do národního kola WCOPA, které probíhalo v Olomouci. Zde jsem byl vybrán do týmu, který v červenci reprezentoval Českou republiku v USA," popsal Jirka pro Deník.

Mezinárodní soutěž WCOPA v Los Angeles je setkáním nejlepších umělců z celého světa bez rozdílu věku. Proto byl mladík velmi nervózní. „Hlavně jsem nechtěl zklamat pana učitele," přiznává.

Do Ameriky letěl i s dalšími českými finalisty letadlem a připouští, že z toho byl v šoku. Vše pro něj bylo úplně nové a „velké". Když pak začal hrát v sále v Long Beach nedaleko Hollywoodu před porotou, všiml si, že si diváci i porotci při jeho hraní spokojeně podupávají a v tu chvíli se uvolnil.

„Když jsem hrál v základním kole, tak se porotci pohupovali do rytmu a diváci mě povzbuzovali i potleskem, takže to bylo velmi příjemné," popsal. Pro svůj výstup měl ale pouze jednu minutu.

„Můj učitel Jan Slavík a jeho syn Filip Slavík mi pomohli skladby zkrátit. Pak jsem půl roku stále dokola trénoval, protože nejdřív jsem skladby hrál v původní dlouhé verzi a musel jsem se to přeučit. Na pódiu jsem pak měl obrovský pocit zodpovědnosti, abych nezklamal," vysvětlil.

Stres byl umocněn i tím, že letos se konal dvacátý ročník soutěže, tedy vše bylo ještě o něco slavnostnější a významnější než obvykle.

Za svůj fantastický výkon nakonec získal stříbrnou a bronzovou medaili. „V Americe bylo celkem 17 českých soutěžících, ale ze Zlína jsem jel sám. Teď mám ze soutěže hodně nových přátel," říká Jirka, kterého zaujali zejména Filipínci. Líbili se mu také Thajci, kteří předvedli baletní číslo. V rámci soutěže vystupovali také zpěváci, herci a různí další umělci. 

MARCELA KANIOVÁ