„Když je v létě horko a svítí slunce, musíme být ve stínu, takže se moc těšíme, že budeme mít altánek, kam se před sluncem schováme,“ říká seniorka Marie Stráníková.

V domově žije přes dva roky. Z jedné z minulých charitativních sbírek má dokonce i moderní postel, která je polohovatelná.

„Výborně se na ní spí. Jsme rádi, že se podařily vybrat peníze na koupi postelí a teď i na altánek,“ zaradovala se spokojeně.

„Mám 97 let a moc se mi tu líbí, dělají pro nás různé aktivity,“ pochválila pracovní kolektiv domova.

Marie Stráníková původně pracovala v mateřské škole jako pěstounka.

„Bydlela jsem v bytě ve Zlíně, ale pak mé dceři, která už je také v důchodu, onemocněl manžel a musela se o něj celodenně starat. Rozhodla jsem se, že jim přenechám byt a půjdu do domova,“ popsala seniorka.

Ve zlínském Domě pokojného stáří Naděje se dokonce potkala se svou kamarádkou z dětství. Společně jsou narozené v roce 1919 a jsou nejstaršími obyvatelkami domova. Vitální důchodkyně jsou přitom stále plné života a energie.

V zařízení žije také 19 pacientů s Alzheimerovou chorobou.

„Celkem tady máme 65 seniorů, z toho 19 postižených závažnou nemocí,“ potvrdila ředitelka Kateřina Pivoňková s tím, že práce s těmito lidmi je velmi náročná a vyčerpávající.

„Nemocní často nejsou schopni nějaké odezvy, nemluví, vydávají jen nějaké zvuky. Navíc bohužel okamžitě zapomenou, co dělali před chvílí nebo včera,“ popsala komplikace zákeřné nemoci.

S lidmi s Alzheimerovou chorobou pomáhají nejen vystudované zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách, ale také dobrovolníci.

„Práce je velmi náročná a někdy demotivující, ale baví mě,“ svěřila se Blanka Krajíčková, která ve zdejším denním stacionáři pracuje přes 11 let.

Pečuje o seniory, kteří byli ještě nedávno zdraví, plní síly a radosti. Nyní je vidí zapomínat, ztrácet kontrolu nad sebou, vidí, jak je opouští radost.

„Je to smutné, ale snažíme se stále jim život zpříjemňovat a vylepšovat,“ doplnila s tím, že právě výtěžek z Kabelkového veletrhu pomáhá klientům domova k plnohodnotnějšímu životu.

MARCELA KANIOVÁ