Oba své fenomenální kariéry odstartovali ve Zlíně. Legendární běžec Emil Zátopek a desetibojař Tomáš Dvořák se jen dřinou dostali až na sportovní vrchol.

Zátopek se narodil 19. září 1922 v Kopřivnici jako předposlední dítě v dělnické rodině. Na plácku hrával fotbal, bruslil, cvičil. Ale neoplýval bůhvíjakým talentem. Sport mu byl ukradený.

Motivací vyhrávat byla pomsta

Ve čtrnácti letech dokončil základní školu a hledal zaměstnání. Na návrh kamaráda s ním zamířil do Zlína a stal se dělníkem v baťovských továrnách. V devatenácti přihlásil vychovatel Linhart z internátu celou skupinu na tradiční běh Zlínem. „Říkal nám: Jsem sportovec, v mé družině každý povinně poběží. Jen kdo marodí, nemusí," líčil Zátopek.

Jenže Emil odmítal na start nastoupit. „Bolí mě koleno," hlásil lékaři. Přišel, podíval se na něj a říkal. „To je dobrý. Běž běhat, to je dobré pro tvou kondici a zdraví," popisoval.

„Ulejvák, simulant, padavka," rozčiloval se vychovatel. „A já byl otrávený. Nechtěl jsem běžet jen proto, že mě někdo nutil. Tak jsem si říkal, že se mu pomstím. Šlápnu do toho a vyhraju," líčil Zátopek.

Nevyhrál. Skončil druhý.

„Jé, to je můj kluk. To je moje práce, moje dílo, moje výchova," nadšeně jásal vychovatel.

Zátopek se o běh začal zajímat, jeho úspěchu si všiml zlínský atletický klub a nabídl mu trénovat vedle tehdejších běžeckých hvězd Tomáše Šalé či Jana Haluzy, který se stal jeho prvním trenérem.

Po dvou letech tréninku se proto Zátopek rozhodne vzít osud do vlastních rukou. A dál už to znáte: čtyři olympijská zlata z let 1948 v Londýně a 1952 v Helsinkách a jedno stříbro na různých tratích jej udělalo i po jeho úmrtí v roce 2000 „nesmrtelným".

Sportování bylo více dřina než talent 

Tomáš Dvořák se narodil, když Zátopek sfouknul na narozeninovém dortu padesát svíček; 11. května 1972 v tehdejším Gottwaldově. Sport měl v krvi maminka Hana učila tělocvik a otec Petr hrával vodní pólo i vzpíral. K atletice směřovala také jeho sestra, kterou ovšem zlákal kulečník.

Se sportem začal v páté třídě sportovní školy. Ano, na té, která se později přejmenovala na školu Emila Zátopka. Jenže nebyl nejšikovnější. Měl problém udělat i kotrmelec.

„Mé sportování vždy bylo víc dřina než talent. Jsem dělník. Jsem vypracovaný vlastní pílí," říkával Tomáš Dvořák, který přitom již od počátků pomýšlel na kariéru překážkáře. Jenže nakonec se prosadil v desetiboji.