„Na vejcích seděl jen otec, který se o mláďata po vylíhnutí také sám stará. U nanduů je to obvyklé,“ prozradila mluvčí zoo Romana Bujáčková. Malí opeřenci už nyní pobíhají po výběhu. „Nandu Darwinův se může pochlubit rychlýma nohama, krátkodobě umí vyvinout rychlost přes šedesát kilometrů v hodině,“ pokračovala Bujáčková.

Nanduové žijí ve volné přírodě v Jižní Americe na území Peru, Bolívie, Argentiny a Chile. Milují rozlehlé travnaté pláně a často se pohybují v nadmořských výškách až okolo čtyř tisíc metrů nad mořem. „V zoologických zahradách jsou ve srovnání se svými bratranci, nandu pampovými, chováni jen výjimečně. Zlínská zoologická zahrada chová nandu Darwinovi od roku 2005, kdy získala skupinku tří samců a pěti samic přímo z volné přírody z Chile,“ připomněla mluvčí.

Celá pštrosí rodinka, včetně vylíhlých mláďat, žije v jihoamerické oblasti zlínské zoo. Společnou expozici s nimi obývají i lamy alpak a mary.

(may)