Ještě do konce ledna mohou navštěvovat rodiče se svými ratolestmi hernu ve zlínském zámku. Jen s tím rozdílem, že vchod do herny vede z nádvoří. Zámecká kavárna totiž ukončila ke konci loňského roku svůj provoz. Herna bude následovat.

Rodiče s dětmi však mohou do herny ještě dva týdny zajít.

„Z důvodu ukončení provozu kavárny jsme jim zde připravili kávovar. V případě, že dostanou chuť na kávu, mohou si ji zde připravit,“ zve k poslednímu využití herny za společnost Zlínský zámek Martin Pášma.

Podle představ lidí

Budovu zámku totiž čekají změny. Město plánuje jeho postupnou rekonstrukci.

„Chceme zámek posunut dál. Přilákat další návštěvníky, aby do něj našli cestu,“ nastiňuje cíl postupné rekonstrukce vedení radnice.

Ačkoli je zlínský zámek v majetku města, o jeho využití a provoz se doposud starala společnost Zlínský zámek o.p.s.

„Široká zlínská veřejnost se vyslovila v anketě pořádané městem jasně. Lidé chtějí restauraci, výstavní prostory, obřadní síň. Zkrátka chtějí zámek opět využívat a navštěvovat. Ve Zlíně nemáme například muzeum, které by představilo ucelené dějiny města,“ uvedl za společnost Zlínský zámek Martin Pášma.

S náměty občanů tak počítá i vedení radnice.

„Postupnou rekonstrukcí chceme zámek posunout do podoby, kterou žádají občané i odborná veřejnost,“ vysvětlil primátor Jiří Korec.

„Přejeme si, aby se zámek stal multifunkčním zařízením, kde by své místo nalezly například zlínské infocentrum, Živý Zlín, či aby se zde mohly odehrávat třeba letní Shakespearovské slavnosti. Podle diskuzí, které jsme vedli, by v zámku dále měly být výstavní prostory a obřadní síň. Možné je i umístění sídla Kanceláře architekta města. V budoucnu by zde mohlo být i Muzeum historie Zlína. Příprava takové expozice je však náročná. Chceme proto připravit smysluplný projekt rekonstrukce a rozdělit jej do realizačních fází “ nastínil náměstek primátora Pavel Brada.

O svém záměru již radnice se společností Zlínský zámek o.p.s. jednala.

„V rámci jednání jsme se dohodli na postupu. Ujasnili jsme si, co zůstane. Vymezili jsme si prostory, které bude o.p.s. využívat a jaká část bude přímo využívána a spravována městem. V tomto směru jsme se snažili uklidnit i všechny nájemníky zámku“ doplnil náměstek Brada.

Okna za 30 milionů

Rada města již schválila výměnu oken. Ta by se mohla uskutečnit již ve druhé polovině tohoto roku. Startovacím impulsem bude přidělení dotací.

Výměna oken je totiž odhadována na 30 milionů korun.

„Uvidíme, jestli na ni dostaneme dotace, které by mohly dosáhnout až na 50% celkových nákladů. Pokud ne, budeme muset výměnu oken znovu vyhodnotit. Věříme však, že dotace získáme,“ uvedl Jiří Korec s tím, že město chce jít cestou postupné rekonstrukce zámku.

Poslední slovo však budou mít architekti a památkáři.

Cestou postupné rekonstrukce

V současné době jsou již vyhotoveny tři architektonické dokumenty z minulých let, které jsou podle odborníků v téměř 90 procentech shodné. Vedení města začalo jednat s architektem Pavlem Míčkem, který vypracoval jednu ze studií revitalizace zámku.

„Jako autor studie kompletní přestavby zámku, i když jsme deklarovali, že touto cestou jít nechceme, má perfektní znalosti a informace ohledně budovy zámku. Proto je pro nás první volbou, jestli by šel do této postupné rekonstrukce. Pokud ne, budeme oslovovat jiné architekty,“ naznačil Korec.

„Při rekonstrukci chceme vyměnit například elektrické rozvody, topení, opravy stěn, fasád. Čeká nás i statické zajištění stropů,“ přiblížil náměstek Brada.

Podle něj by celá akce mohla trvat do roku 2022, tedy roku, kdy uplyne 700 let od první písemné zmínky o Zlínu. Odhaduje, že náklady na postupnou rekonstrukci (bez výše uvedené výměny oken pozn. red.) by se mohly vyšplhat na částku 50-60 milionů korun.

„To se bavíme o zajištění fungování objektu zámku a nutných opravách. Nikoliv o generální rekonstrukci. Ta by vyšla řádově výše a trvala časově déle,“ upřesnil Pavel Brada.

„Uvidíme, kolik bude nakonec cílový stav zámku stát a jak dlouho bude rekonstrukce trvat. Pokud si rekonstrukce vyžádá větší zásahy, očekávám, že cena bude vyšší a prodlouží se i termín prací. Na druhou stranu jsou města, jako například Holešov a jiné, kde opravu postupně zvládli. Nevidím důvod, proč by to nezvládlo město Zlín,“ uzavřel zlínský primátor Jiří Korec.