S tím však zlínská radnice rozhodně nesouhlasí. Upozorňuje, že byty byly na míru a pokud někdo objeví technické závady, je na stavbu pětiletá reklamační lhůta.

Sedmdesátiletý vozíčkář, který bydlel v domě tři měsíce, však vyslyšen nebyl. Požádal totiž nevědomky o úpravy až po podpisu smlouvy. „Těšil jsem se na nový byt přímo pro mě na míru. Protože jsem však na vozíčku, byl pro mě značně nepraktický. Na umyvadlo a kuchyňské skříňky jsem téměř nedosáhl, požádal jsem proto o jejich snížení. Bylo mi však řečeno, že je vše podle předpisů,“ postěžoval si anonymně sedmdesátiletý handicapovaný.

Pokud by umyvadlo a skříňky skutečně snížit chtěl, musel by prý do úprav sám zainvestovat. „Dříve přitom slibovali, že finančně pomůžou. Dům je sice v novotě, ale ne pro handicapované. Nevím, podle jaké míry to měřili,“ kroutil hlavou osobní asistent důchodce Josef C.

Musel prý také povinně platit měsíčně 450 korun za kabelovou televizi a další poplatek za internet. Za služby, o které ve skutečnosti zájem neměl. Nyní si prý žije spokojeně v domově jiném.

Negativní zkušenost s DPS v Malenovicích má také dvacetiletý nevidomý Oldřich Ježek. „Náš syn měl z invalidního důchodu, který je přes sedm tisíc, platit za bydlení 5 200 korun. Platit musel i výtah, přestože jej nevyužíval, a sklep, který nechtěl. Do balkónu teklo a například místo dlouho požadovaného madla u vany dostal madlo k záchodu pro vozíčkáře,“ posteskla si jeho matka Marie Ježková.

Provoz domova podle ní nebyl dořešený. Její syn tam proto zůstal pouhý měsíc.

To, že problémy se táhnou od začátku, potvrdila nevidomá žena, která v domově zatím stále bydlí. „Po dělnících zůstaly podlahy od lepidla, které nejde očistit. Venkovní dveře nedoléhají a chybí zpětné klapky v digestoři. Takže pokaždé čichám, co vařili lidi nade mnou,“ poznamenala anonymně.

Upozornila dále na to, že střechou do některých bytů zatéká a promočené jsou i sklepy, do kterých se zřejmě dostává podzemní voda.

„Nedávno kopali dělníci v okolí mého bytu jámy, asi v souvislosti s těmi sklepy, a já šla prášit koberec. Kdyby mě na poslední chvíli neupozornili, tak do ní spadnu,“ kroutila hlavou tato obyvatelka.

Za povšimnutí podle ní také stojí, jak nelogicky jsou přes celé parkoviště vedle domu umístěny popelnice a pro nevidomé naprosto nevhodné zvonky na byty.

Náměstek primátorky Miroslav Kašný, který má sociální oblast na starosti, v prvé řadě upozornil, že projektu stavby byla věnována naprosto dostatečná pozornost. Při stavbě bezbariérových bytů jednalo město přímo s konkrétními budoucími nájemníky bytů. „Všechny bezbariérové byty byly uzpůsobeny handicapovaným. Není možné dělat řadu dalších nadstandardních změn donekonečna,“ vysvětlil Kašný.

Co se týče placení kabelové televize či internetu, objednal prý magistrát na dřívější požadavky občanů slevněný balíček těchto služeb. Jelikož ale později o něj nebyl zájem, za několik měsíců tuto povinnou službu radní zrušili.

„Na společné osvětlení, výtah, sklepy i opravu střechy se však musejí povinně skládat všichni nájemníci. To by někdo mohl říkat, že chodí pěšky nebo že zrovna jemu do bytu nezatéká,“ poznamenal náměstek.

Na jakoukoliv technickou závadu je pak prý potřeba upozornit. „Nenapadá mě důvod, proč bychom to odmítli řešit. Můžeme to nahlásit jako reklamaci,“ doplnila mluvčí radnice Marie Masaříková.

Konkrétně střecha, skrz niž zatéká, má být údajně opravena do čtrnácti dnů a následně dojde k vymalování dotčených bytů. Co s podzemní vodou, zatím magistrát řeší. Rozhodně si však nebere za vinu, že neinformoval obyvatele. To prý měla udělat firma, která v okolí práce provádí.