Nová kardiologická angiolinka má sloužit k moderní léčbě infarktu myokardu. V čem spočívá?

Mechanicky se přímo zprůchodní ucpaná koronární tepna. To znamená, že pod rentgenovou kontrolou se do nemocné tepny zavádí balonkový katetr, který zúžení cévy roztáhne. Eventulálně je možné zavést katetr s namontovanou výztuží s koronárním stentem.

Co je koronární stent?

Můžete si jej představit jako spirálku, která je natlačena na balonku, který ji dopraví do zúženého místa. Rozfouknutím balonku se spirála roztáhne. Efekt je obdobný jako třeba u výdřevy v důlních chodbách. Drží chodbičku, v tomto případě koronární tepnu, roztaženou, aby nedošlo k jejímu opětovnému zúžení.

Součástí kardiologické angiolinky má být také přístroj k fyziologickému měření hemodynamické významnosti stenóz, má se jednat o moderní způsob zhodnocení významnosti poklesu průtoku krve za zúženým místem v koronární tepně. Můžete vysvětlit, co si pod tím má představit laická veřejnost?

Je to přístroj, který umožní číselně vyjádřit, o kolik procent je za zúženým místem snížený průtok krve oproti normálu. Významnost zúžení, které vidíme na rentgenu na angiogramu, nemusí ještě odpovídat tomu, jaké jsou potřeby zásobovaného okrsku srdeční tkáně. Tento přístroj však dokáže situaci vyhodnotit velmi přesně.

Druhá angiolinka má sloužit pro komplexní elektrofyziologická vyšetření. Co vše taková vyšetření zahrnují?

Typů elektrofyziologických vyšetření je celá řada. Není to pouze jediné vyšetření. Například se jedná o vyšetření cévní, vyšetření převodního systému, vyšetření dostatečné zdatnosti primárního udavatele rytmu, zjištění případných ektopických, tedy nadbytečných tvůrců vzruchů. To jsou místa, kde se nadbytečné vzruchy tvoří a které mohou kolidovat s normálními vzruchy. Když se takto setkají dva vzruchy, mohou vyvolat i arytmickou bouři, která může být život ohrožující.

S jakými vadami se nejčastěji setkáváte?

Nejčastěji se setkáváme právě s koronární cévní nemocí čili aterosklerotickým postižením, kdy dochází k zužování neboli ukládání cholesterolu do cévní stěny. Ta se nejprve vyhýbá navenek a posléze se zužuje směrem dovnitř. Ucpává tak tok u stěny.

Čím je taková situace nebezpečná?

Nebezpečí spočívá v tom, že aterosklerotický plát může naprasknout. Dojde tak ke sražení krve v oblasti praskliny a k ucpání koronární tepny zcela. V takovém případě už hovoříme o akutním infarktu. Skutečně se jedná o bleskovou záležitost, kdy k úplnému ucpání krevní sraženinou dojde během několika minut. Za ucpaným místem začíná srdeční sval odumírat, přičemž srdce má šanci se držet přibližně do šesti hodin.

Čas je v takovou chvíli asi klíčový…

Pokud pacient přijde, řekněme, mezi šestou a dvanáctou hodinou, má větší šance. Po dvanácté hodině prakticky není co zachraňovat. Jde tedy o to, aby zákrok byl proveden co nejdříve. Sami pro sebe máme velmi přísné časové limity. Pokud se někde diagnostikuje pacient s infarktem a jsme kontaktováni, dokážeme se sejít jako celý tým do třiceti minut. Než například přivezou pacienta z Uherskohradišťské nemocnice, během půl hodiny jsme kompletně připraveni.

Uvažujete do budoucna, že by se v kardiocentru léčili také děti?

Určitě ne. Mají svá specifika. Dítě není zmenšený dospělý a zcela určitě má i jinou dynamiku srdečních vad. Jedná se o úplně jinou skupinu. Pro děti je specializované centrum v Praze v Motole.

Mohl byste na závěr shrnout výhody nových angiolinek ve srovnání s postupy, které se užívaly dodneška?

Například koronární diagnostika věnčitých tepen. Stávající přístroje měly ještě analogový přenos. Zatímco u těch nových máme plně digitální systém, který výrazně snižuje radiozátěž jak personálu, tak pacienta. Mají rychlejší diagnostiku, kvalitnější signál. Jednoznačně se jedná o krok vpřed.