Jejich výsledky však vyvolaly rozporuplné reakce.

Radnice si od jejich zadání slibovala rovné podmínky a větší možnost výběru.

„Rekonstrukce náměstí Práce je pro Zlín tak zásadní, že si žádá architektonické soutěže se všemi pravidly i možnostmi odvolání. Je pravda, že je to zdlouhavé řešení, ale nabízí možnost vyjádřit se všem architektům. Jedná se o nejprůhlednější řešení,“ vysvětloval na začátku roku dnes již bývalý zlínský radní Pavel Jungmann (M.O.R.).

Květnové zveřejnění výsledků se však setkalo se značnou nevolí řady Zlíňanů. Ani několik měsíců poté ještě nejsou smířeni s podobou vítězných návrhů.

„Do dnešního dne jsem nepochopila, čím zaujal porotu vítězný návrh na rekonstrukci podchodu na náměstí Práce. Nekrytá díra při pohledu od kina působí nepřirozeně a divně. Při dešti tam bude zřejmě pěkná skluzavka,“ nechápe například Jana Vybíralová.

Vedoucí oddělení urbanismu a architektů Dagmar Nová však již dříve řešení hájila. „Odkrytý vstup si samozřejmě vyžádá vyšší provozní náklady, ale v návrhu s tím bylo počítáno,“ vysvětlila s tím, že realizaci vítězného návrhu schválil i architekt Ladislav Pastrnek, autor stávajícího podchodu.

Nevole Zlíňanů dokonce vyústila v petici, kterou lidé předali radním. Její další osud však mnohým zůstával až donedávna skryt.

„Chtěl bych se zeptat na osud petice požadující realizaci úpravy náměstí Práce podle návrhu Evy Jiřičné. Je to totiž záležitost, která poznamená tvář Zlína na několik desetiletí,“ tázal se například Petr Holeček.

Město obdrželo petici s 621 podpisy v průběhu zasedání zastupitelů dne 8. září. A jak reagovalo?

„Reakce byla odeslána dne 22. září s tím, že zrušení soutěže a žádost o realizaci podle návrhů společnosti AI-Design nelze akceptovat. Celý proces byl řádně schválen Radou města Zlína a veškeré práce na projektech pokračují podle stanoveného harmonogramu tak, aby mohly být čerpány dotace z Regionálního operačního programu,“ zareagoval mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Petr Holeček vyjádření zástupců radnice okomentoval jen krátce. „Politikaření zvítězilo nad realitou a zdravým rozumem. Budeme mít tedy nějak upravený Zlín, ale rozhodně ne v duchu tradic kvalitní architektury,“ dodal.

Zatímco někteří Zlíňané neskrývají svou nespokojenost, jiní i nadále vybízejí k čekání. „Hodnotil bych to, až to všechno postaví. Do té doby je to pro mě jen pár čar na papíře,“ podotkl například Michal Kučera.

Architektonické soutěže budou ve Zlíně zřejmě i v budoucnu žhavým politickým tématem. „Kdy bude vyhlášena nějaká například na centrum Štípy a Malenovic? Předpokládám totiž, že bude zachován stejný postup jako u centra Zlína, kdy původní zpracované a zaplacené studie skončily v šuplíku,“ vyčítá nynějšímu vedení radnice například bývalá primátorka Irena Ondrová. Kromě toho apelovala na vedení města, aby případný jiný postup vysvětlilo.

Oba zmíněné projekty se však architektonickým soutěžím zřejmě vyhnou.

„Ve Štípě byla použita původní projektová dokumentace, s několika aktualizacemi pro dodržení podmínek platného územního plánu. Všechny potřebné schvalovací doklady byly vyřízeny v roce 2010. Pokud by byla nyní vyhlášena nová soutěž, automaticky by se tímto veškeré vyřízené doklady, včetně např. zmíněného stavebního povolení, zrušily,“ vysvětlil Leopold Bednařík, vedoucí odboru realizace investičních akcí. Úprava malenovického středu si podle něj také vyžádá drobné úpravy.

Slovní přestřelky tak zřejmě budou v této věci i nadále na denním pořádku.