Stejně jako ostatní podniky v kraji je totiž zasáhla hospodářská krize. Společnosti se tak snaží nastalou situaci řešit všemi možnými způsoby. Shodují se však, že zlepšení v dohledné době neočekávají.

Problémům se nevyhnula ani největší z nich Tajmac ZPS, který se zaměřuje na výrobu obráběcích strojů.

„Doba je těžká. Kvůli nedostatku práce jsme zatím propustili asi deset procent lidí. Teď jich zaměstnáváme přibližně osm set padesát. Z nich někteří mají zkrácenou pracovní dobu ze 37, 5 hodiny na třicet týdně. Ostatní zas mají volné pátky,“ popsal situaci v Tajmacu jeho finanční ředitel Jan Kurinec.

Dodal, že situace ve firmě je stabilizovaná, nicméně v nejbližší době se nedá očekávat žádné zlepšení.

Deník oslovil několik zaměstnanců Tajmacu, všichni se však odmítli vyjádřit a to ani anonymně. Jako důvod uváděli strach z následných problémů v práci.

Kovárna “VIVA“ Zlín, která patří k těm větším společnostem, co ze ZPS vznikly, propustila dokonce téměř polovinu z dvou set osmdesáti zaměstnanců. Ve firmě jich teď zůstává asi sto šedesát.

„Výroba nám klesla na pětačtyřicet procent loňského výkonu. Někteří naši zaměstnanci pracují pouze čtyři dny v týdnu. Snažíme se ušetřit snížením výkonnostní odměny u všech zaměstnanců,“ přiblížil jednatel společnosti Viva Jan Julina.

Podotkl, že firma vyrábí nejrůznější komponenty převážně pro automobilový průmysl. „V minulém roce jsme například pro Audi vyráběli dva a půl tisíce dílců za týden, teď odebírají padesát kusů do měsíce,“ porovnal Julina.

Pokles objemu prodeje o polovinu hlásí ZPS Frézovací nástroje. „Každý měsíc dochází k poklesu množství objednávek. Jednak je to způsobené tím, že celkově klesá výroba a také tím, že koncoví zákazníci spotřebovávají skladové zásoby,“ vysvětlil ředitel společnosti Jan Hevr. Zdůraznil, že úplné zastavení objednávek určitě nehrozí. Zatím propustila firma přibližně pět procent z asi sto třiceti lidí. Administrativní zaměstnanci mají pracovní týden zkrácený na třicet hodin.

„Nechceme však sedět a zoufat si. Věříme, že i v této těžké době, je pracovní trh pro naše výrobky dostatečně velký. Několikrát do měsíce jezdím do Německa, abych měl co nejlepší přehled o situaci ve firmách, pro které bychom mohli eventuálně vyrábět,“ řekl Hevr. Dodal, že společnost teď jedná s několika z nich.

V ostatních devíti společnostech, které vznikly po rozpadu ZPS začátkem devadesátých let, je situace podobná. Tvrdí to alespoň Jaroslav Plšek z Odborového svazu Kovo, která zaměstnance zaštiťuje.

„Všichni se snaží tu svou společnost nějak udržet. Každý používá jiné metody. Ať už zkrácení pracovní doby nebo odstávky. Nicméně zlepšení se v nejbližší době nedá očekávat,“ uvedl Plšek. Doplnil, že dohromady teď zaměstnávají firmy asi devatenáct set lidí.

To, že se v bývalém ZPS propouští, potvrdila i mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová. „Ke konci května jsme u nás evidovali více než dvě sta padesát uchazečů o práci právě odtud. Sto šedesát z nich přišlo právě z největšího Tajmacu,“ sdělila Majdyšová.

V roce 1989 zaměstnávalo ZPS přes pět tisíc lidí a zaměřovalo se na výrobu obráběcích strojů, pro nejrůznější průmyslová odvětví.