Spory se přitom často táhnou už druhou desítku let a podle zúčastněných stran je jejich konec zatím v nedohlednu.

Devatenáct let od konce totality jsou podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka na Zlínsku přesto rozhodnuté už téměř všechny restituční nároky.

„Důvody dosud neukončených případů spočívají zejména v tom, že jsou komplikovány nedokončenými soudními spory, nedokončeným řízením o udělení osvědčení o státním občanství a podobně,“ upozornil Vorlíček.

V regionu dosud není jasno o zhruba dvanácti stech hektarech půdy.

„Jde zejména o restituční nároky na velkostatku Malenovice-Pohořelice, velkostatku Slavičín-Mladotice a velkostatku Luhačovice,“ upřesnil Vorlíček.

Šlechtický rod Šternberků zastoupený například dědicem Jindřichem Grošem si nárokuje půdu ve zlínských místních částech Malenovice, Lhotka či v nedalekých Pohořelicích.

„Ve vztahu k městu řešíme například pozemky v Malenovicích,“ řekl zlínský radní Vladimír Řihák.

Úspěchem je pro magistrát to, že v malenovickém podhradí svolili potomci tohoto šlechtického rodu s výstavbou kanalizace. „Byla to zdlouhavá jednání, v té lokalitě se už ale musela nutně udělat,“ dodal Řihák.

To v Pohořelicích takové štěstí neměli. Rádi by tam vedli kanalizaci přes místa, o kterých není zatím jisté, komu patří. Zda Šternberkům či obci.

„Pokud bychom chtěli stavět na pozemku cizího vlastníka, musíme mít jeho souhlas. Nevíme ale, kdo to je. Je to patová situace,“ podotkl starosta Pohořelic Jaroslav Němeček.

Občanství se stále ještě přezkoumává

O luhačovický zámek a také o půdu v okolních obcích se už od počátku devadesátých let soudí Isabella Thienen-Serényiová prostřednictvím své právní zástupkyně Daniely Trávníčkové.

„Nijak se to zatím nehýbe, je to stejné už sedmnáctý rok,“ konstatovala Trávníčková. Přezkoumává se totiž občanství hraběte Aloise Serenyiho v době znárodnění.

Výsledek zajímá kromě paní Isabelly i luhačovické radní. V zámku totiž sídlí tamní dům dětí a mládeže a také základní umělecká škola.

„Provádíme tam běžnou údržbu. Neradi bychom ovšem investovali větší částky, když nevíme, kdo se stane jeho vlastníkem,“ říká místostarosta Luhačovic Roman Lebloch. Památka by si přitom zasloužila hlavně nové elektroinstalace, ale i okna, kotelnu a topení.

Spor to, zda měl v roce 1948 hrabě Serényi české i německé občanstí, opravňující jeho rodinu k znovunabytí majetku, anebo ne, brzdí také myšlenku stavby rozhledny na kopci Komonec.

Společný záměr vybudovat vrchu vysokém 672 metrů pětatřicetimetrovou kovovou rozhlednu měly blízké obce Pozlovice, Podhradí a Provodov od roku 2002.

„Protože dosud nejsou vyřešeny majetkové vztahy, je celý projekt rozhledny na Komonci veden jen jako výhledový záměr,“ krčila rameny starostka městyse Pozlovice Olga Tkáčová.

Na pozemky patřící rodu Wichterlových zase narážejí při stavebních úpravách ve Slavičíně. „Asi před měsícem jsme tak řešili pozemek pod chodníkem při úpravách komunikace. Naštěstí u něj nebyl nárok na vydání,“ poznamenal starosta Slavičína Jaroslav Končický.