„Od letošního roku platí novela zákona o účetnictví, která nám ukládá, že do tří let mají obce ocenit tyto objekty. Protože však většina z nich není veřejným majetkem, musíme se pokusit najít vlastníka, aby nám pomohl hodnotu památníku zjistit,“ uvedla pracovnice obecního úřadu v Bohuslavicích u Zlína Michaela Kadlecová.

Navíc kdyby chtěla obec opravit památky, které jí nepatří, mohl by takové počínání napadnout auditor.

Pokud se majitelé objektů nepřihlásí, má obec podle Kadlecové právo po půl roce od vyhlášení výzvy ocenit kříž či památník na jednu korunu a zapsat jej jako majetek obce.

„Sice očekáváme, že se nikdo nepřihlásí, avšak pokud by přece jen někdo chtěl prokázat, že se jedná o jeho majetek, musel by nám přinést ukázat písemné potvrzení,“ řekla Kadlecová.

To, že boží muka, svaté kříže a válečné památníky či dokonce sochy svatých stojí na soukromých pozemcích nebo není jasné, kdo je jejich majitelem, není na Zlínsku nic neobvyklého. Příkladem je vesnice Držková. Ještě donedávna tam stál svatý kříž v jedné ze zahrad.

„Dokud tady byl, tak jsem se o něj starala. Občas jsem vytrhala trávu, vyplela záhonek květin co tam kdysi dávno někdo vysadil. Papír, že by byl kříž náš, i když stál na naší zahradě, jsme ale nikdy neměli,“ poznamenala obyvatelka domu Františka Minaříková.

Křížek stál na jejich pozemku od nepaměti, před několika lety byl však přemístěn. „Na žádost obyvatel jsme se ale domluvili s majiteli pozemku a kříž přesunuli před místní kapli,“ sdělil starosta obce Jaroslav Šarman.

V zahradě jednoho rodinného domu v místní části Zlína-Štípě je doposud možné spatřit sochu svatého.