Zlínský kraj je přitom podle představitelů sdružení specifický tím, že oběti „hodně vydrží".

„Pokud se oběť odhodlá případ nahlásit, většinou se ukáže, že jde o závažnou věc," řekla ředitelka sdružení Petra Vitoušová.

„Lidé zde mají nastavený práh citlivosti někde hodně vysoko, což není dobré dlouho skrývat nějaké závažné násilí. Obětem hodně dlouho trvá, než se svěří nebo než je překročen práh, do kdy jsou ochotny to tolerovat a snášet. Na druhé straně ti, kteří ubližují, dokážou být stejně tvrdí a násilí produkovat poměrně dlouho," uvedla Vitoušová.

Za pomocí musí do Olomouce či Brna

Oběti ze Zlínského kraje mohou využít nejbližších poraden v Olomouci i Brně.

„Kdyby tady vznikla samostatná pobočka, služba se stane dostupnější. Máme náznaky, že tým odborníků má snahu pobočku vytvořit. Tam, kde máme poradny, pomáhají také obce, města a kraje," řekl jednatel olomoucké pobočky Drahomír Ševčík. V poradnách pracují podle jeho slov jako dobrovolníci profesionálové ve svých oborech.

Lidé ze Zlínského kraje mohou využívat také nonstop telefonické linky. Loni volalo 49 lidí, z toho polovinu tvořily případy domácího násilí. Za první pololetí letošního roku to bylo již 31 případů. Představitelé sdružení však poukazují na to, že se evidují pouze hovory, při kterých se volající představí, což je asi třetina případů.

Letos pro BKB pracuje díky evropským penězům nově i devět manažerů, kteří se zaměřují na mimořádně traumatizované oběti.

V Česku lidé podle Vitoušové ročně oznámí 300 tisíc trestných činů, přičemž za každým z nich lze vidět minimálně jednoho poškozeného. Odborníci ale konstatují, že alespoň stejný počet činů nikdo nenahlásí.

Od srpna platí nový zákon, který má oběti trestných činů více chránit.