Zmíněných šest let trvala obnova historické chaty Libušín, kterou na počátku března roku 2014 zcela zničil rozsáhlý požár.

Tento čtvrtek 30. července se památka slavnostně znovu otevře veřejnosti – nejprve jako muzejní objekt.

To znamená, že první měsíc zde budou návštěvníci moci zdarma absolvovat komentované prohlídky.

RESTAURACE OTEVŘE NA PODZIM

Původní restaurace začne v Libušíně fungovat postupně po prázdninách. Vedení muzea už podepsalo smlouvu s novým nájemcem Libušína i sousední Maměnky. Zkušební provoz začne zřejmě během září.

„Nájemce potřebuje ještě nějaký čas, aby si zajistil vše potřebné pro provoz po stránce lidí a dovybavení. Předpokládám, že provoz naplno zahájí nejpozději na začátku října,“ uvedl Ondruš.

Chata Libušín na Pustevnách, navržená a původně postavená v letech 1897 – 1899 architektem Dušanem Samo Jurkovičem, se opět pyšní svou architektonickou i barevnou krásou. Cestou vědecké rekonstrukce se vrátila do podoby z roku 1925. Generálním dodavatelem celé stavby byla společnost Archatt Brno.

Požár Libušína v březnu 2014

„Byla to pro nás velká výzva. Vědecké rekonstrukce takového objektu byla v našich končinách nová věc. Začínali jsme na spáleništi, kde stálo ohořelé torzo. Každý prvek jsme museli označit, prozkoumat, rozebrat, přetřídit,“ připomněl jednatel společnosti Archatt Jan Všetečka.

Tesařská konstrukce nového Libušín vznikla nejprve v dílně na Bystřičce pod rukama řemeslníků firmy Teslice CZ. Následovalo roubení stavby přímo na Pustevnách.

„Výsledkem je přesná replika Jurkovičovy stavby, všechny povrchy jsou ručně opracované, olejové barvy namíchané podle původních receptur, ručně vyráběná jsou i skla,“ přiblížil Jan Všetečka.

VIRTUÁLNÍ MODEL LIBUŠÍNA VZNIKL V POČÍTAČI

Obnově samotné předcházela práce projektantů z architektonické kanceláře Masák & Partner. Ti se museli popasovat zejména s nedostatkem podkladů. „Měli jsme k dispozici historické fotografie, které ale byly většinou z přední strany. Zezadu nikdo nefotil. Snažili jsme se vcítit do myšlení Dušana Jurkoviče,“ uvedl architekt a specialista obnovy památek ateliéru Masák & Partner Jaroslav Svěrek.

K vypracování projektové dokumentace využili architekti speciální metodiku zvanou Building Information Management (BIM), která umožňuje koordinovat veškerá potřebná projektová data a vytvořit virtuální 3D model. „Co dokázal mít Dušan Jurkovič pouze v hlavě, my jsme měli v počítači. Moderní technologie sloužily k tomu, aby to ve výsledku bylo co nejvíce původní. Bez moderních technologií bychom chatu neobnovili,“ říká Jakub Masák, zakladatel ateliéru Masák & Partner.

Dřevo na obnovu památky věnovaly Lesy ČR – konkrétně 990 kubíků převážně smrkové, ale také jedlové a dubové kulatiny. „Stromy vyrostly ve státních lesích, nedaleko Pusteven. Lesy České republiky je darovaly a splnily tak, co slíbily, když Libušín vyhořel,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Hodnota darovaného dřeva činila téměř 1,6 milionů korun.

CHATU CHRÁNÍ UNIKÁTNÍ HASICÍ SYSTÉM

To, co není příliš vidět, ale je velmi důležité a pro fungování Libušína v dnešních podmínkách nezbytné, jsou veškeré rozvody a elektroinstalace, dieselagregáty, automatické zavírače dveří a oken a také unikátní samozhášecí systém.

„Podle platných norem musí být dnes takový objekt zabezpečený stabilním hasicím systém. V nejkrásnější části Libušína – jídelně – jsme se chtěli vyhnout vodě. Takže je vybavená plynovým hasicím zařízením. Stejně tak i další objekt Pustevenka,“ uvedl technický náměstek Národního muzea v přírodě Milan Gesierich.

Ostatní části Libušína chrání vodní hasicí technologie. Střechu pak elektronicky řízený systém vytvářející v případě potřeby vodní mlhu. Nový je na Libušíně také systém vytápění, který zajišťují tepelná čerpadla.

ŽIVOT INTERIÉRU VDECHLI RESTAURÁTOŘI I STOLAŘI

Velký podíl na kráse obnovené útulny mají také restaurátoři. Při obnově výmaleb a obrazů a motivů na stěnách vycházeli z několika zdrojů. Tím prvním bylo několik původních dobových fotografií.

„Dochoval se také transfer figury Juráše, který je v muzeu ve Vsetíně. Je to sejmutá původní omítka přenesená na panel při rekonstrukci Libušína v 60. letech. Díky tomu jsme se dozvěděli o použité malířské technice,“ přiblížila restaurátorka Kateřina Krhánková.

Dalším vodítkem byly kartony, na které si restaurátoři při úpravách v 60. letech překreslili původní malby.

Původní vzhled jídelny Libušín pak dotváří také nábytek včetně unikátního příborníku a skleníku.

„Jen na příborníku pracoval stolař více než tisíc hodin a to bez jeho výmalby. Poděkování za tuto odvedenou práci patří společnosti Fiala stolařství z Podhradní Lhoty,“ připomněl generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Doplnil, že celá obnova Libušína, pakliže se započtou veškeré náklady už od prvního úklidu po požáru, přišla na 117,5 milionu korun. Více než 60 miliony se na ní podílelo Ministerstvo kultury ČR, které je zřizovatelem Národního muzea v přírodě. Pěti miliony přispěl Zlínský kraj, bezmála 38 milionů zaplatila pojišťovna.

Necelých jedenáct milionů vynesla také veřejná sbírka, kterou muzeum vyhlásilo bezprostředně po ničivém požáru a do níž se zapojily tisíce drobných i větších dárců. „Sbírka se v roce 2017 stala vůbec nejúspěšnější veřejnou sbírkou v republice,“ upozornil Jindřich Ondruš.