Program, do kterého vláda nalila několik miliard korun, vyžaduje, aby se razantně zabránilo ztrátám tepla z domácností, a to kombinací několika způsobů. V úvahu připadá výměna oken, dveří, kotle, zateplení podlah, střechy a obvodových zdí.
Úpravy však musejí kvůli městské památkové zóně splňovat řadu přísných podmínek, například dodržet určitou tloušťku obložení. A to, které se běžně využívá nyní, je pravděpodobně příliš tenké, než aby splnilo nároky dané programem.
Ve Zlíně stojí téměř dva tisíce domků tohoto typu, dosud zateplených budov může být patnáct až dvacet procent.
„Je jasné, že zdivo, které je tlusté většinou třicet centimetrů, již neodpovídá současným technickým normám, což má dopad na standard bydlení. Protože jde ale o typovou výstavbu, měly by se všechny úpravy řídit danými pravidly,“ uvedla odborná náměstkyně Národního památkového ústavu Klára Hodaňová.
Památkáři spolu s techniky vydali před několika lety doporučení pro úpravy baťovských domků, ve kterých je uvedená jako vhodná deseticentimetrová vrstva polystrenu a cihelných pásků. Takové obložení zřejmě pro dosažení na dotaci nebude dostačovat.
Památkáři sice nic nenamítají ani proti například patnácticentimetrové vrstvě zateplení. Je to však možné jen u jednodomků anebo tam, kde by se domluvili všichni spoluvlastníci nemovitosti.
„Jak by potom fasáda vypadala, kdyby se každý z nich rozhodl pro jinou tloušťku izolace,“ poznamenala Hodaňová. I proto bylo ve všeobecných pravidlech vydaných po konzultaci památkářů, techniků a magistrátu stanoveno právě doporučení deset centimetrů.
Větší tloušťka zateplení sama o sobě nepředstavuje stavební problém. Komplikace však způsobují cihelné pásky, které na fasádě vyžadují památkáři.
„Na páscích musíme trvat. Jinak by se ztratila hodnota této výstavby stejně, jako se to stalo v Otrokovicích, Třebíči nebo slovenském Partyzánskem,“ komentovala Klára Hodaňová z památkového ústavu.
Při zateplování silnější vrstvou polystyrenu ovšem mohou nastat s cihelnými pásky problémy.
„Jakmile je polystyren příliš tlustý, může se veškerý teplotní rozdíl odehrát jen v této vrstvě. Polystyren má poměrně velkou teplotní roztažnost. V jejím důsledku dochází ve vnější části vrstvy k mechanickému namáhaní, což může vést k jeho deformaci.“ podotkl energetický auditor Martin Zálešák s tím, že mechanické změny mohou způsobit až odpadávání pásků. Proto doporučuje používat jen certifikované zateplovací systémy.
Taková rekonstrukce se však může prodražit natolik, že by se kvůli získání dotace možná ani nevyplatila.
Zálešák dodal, že domky by mohly dosáhnout na dotaci Zelená úsporám orientačně při splnění zateplení obvodových zdí dvanácticentimetrovým polystyrenem, patnácticentimetrovou vrstvou ve střeše a okny se součinitelem prostupu tepla 1,3 a lepším.
Oslovení odborníci z firem věnujících se speciálně úpravám fasád, odhadují, že šířka zateplení by měla být ještě o něco větší. „Aby se mohly dodržet podmínky energetického auditu, mělo by se na zeď dát čtrnáct centimetrů polystyrenu a dva centimetry pásku,“ tvrdí například živnostník Petr Kratochvíl.
I on upozorňuje na technické obtíže s pásky. Na půldomek prý padne dvě a půl tuny cihelných pásků. Přitom omítky stačí dvě stě kilogramů. „Polystyren se při větší vrstvě musí také více kotvit, což takové zateplení prodraží,“ upozornil Kratochvíl.
Podobného názoru je i Jiří Konečný. „Chtělo by to nejméně patnáct centimetrů polystyrenu,“ poznamenal.
Mluvčí Státního fondu životního prostředí, který programem Zelená úsporám nabízí až padesátiprocentní dotace na energetická zlepšení dokončená po 1. dubnu letošního roku Lenka Brandtová uvádí, že k zateplování baťovských domků se vztahuje více než čtvrtina dotazů ve zlínské pobočce fondu. Nikdo ze zájemců prý ale zatím nepřinesl energetické posouzení.
Zatím tedy konzultanti nemohou určit, zda zateplení menší, například deseticentimetrovou tloušťkou polystyrenu splní podmínky programu. „Je možné, že na tyto podmínky nedosáhnou,“ připustila Brandtová.
Zároveň konstatovala, že alespoň prozatím nelze pravidla nastavená fondem zmírnit tak, aby mohli dotaci získatt i lidé dodržující deseticentimetrovou normu. Fond se musí řídit pravidly, která jim stanovili kupci pro Česko nadbytečných emisních povolenek, tedy Japonci.
„Kdyby byly měkčí podmínky, nedali by za ně Japonci olik peněz. Chápu lidi, že by si také chtěli zateplit s pomocí dotace. ale nyní nelze podmínky měnit,“ uvedla Brandtová. Právě prodejem povolenek Japonsku je zatím program financován.
Je prý však možné, že časem se nastavení přece jen změní. Zájemců o emisní kredity v další vlně prodejů je totiž více, mezi nimi například Světová banka.
To však zatím není nic platné třeba Ludvíku Hladkému ze Zlína. „Mám už dříve vyměněná okna a střechu. Právě doděláváme zateplení, ale na něj samotné nám dotace nedají. Stačilo by přitom, aby byly měkčí podmínky, a dávali třeba jen čtyřicet procent,“ přemítal.
