Jak jste se vůbec k zámku dostala?

Koupila jsem ho od Fatry Napajedla, která jej od padesátých let minulého století vlastnila a asi osm let, možná i více, prodávala.

Kupců bylo za tu dobu hodně. Proč myslíte, že nakonec vyhodnotila Fatra jako vhodného zájemce právě vás?

To je asi otázka spíš pro Fatru. Ale zřejmě během jednání, která probíhala, majitel zámku usoudil, že mu zaplatím kupní cenu a že jej opravdu chci.

Koupit zámek není jen tak. Kde jste na něj vzala peníze?

Půjčila jsem si. A část peněz jsem měla také svých.

Za kolik jste zámek koupila, jste prozradit nechtěla už dříve. Můžete alespoň přiblížit, jakou má řádově hodnotu?

Pokud se nebavíme jen o zámku, ale i k němu přilehlému parku, záleží na pohledu, jakým se na objekt díváte. Jiná bude jeho hodnota z hlediska historického, jiná ze stavebního. Podle mě se to tedy jednoznačně nedá říct. Ale kdyby jej ohodnotil soudní znalec, určitě bude dosahovat sta milionů korun v této chvíli. Je to obrovská budova, má obrovskou kubaturu.

Kolik vás tak vyjde ročně provoz zámku? A co daň z nemovitosti?

Provoz závisí na tom, jak budeme aktivní v činnosti. Když tu bude každý týden akce, budeme topit, svítit tak hodně, ale na druhé straně to bude byznys. Svatby máme třeba objednané už na srpen příštího roku, takže po této stránce se to myslím rozjede. Fatra tu měla roční náklady řádově 1,5 milionu korun. Kolik je daň, to vám neřeknu.

Když jste koupila zámek, jaké byly reakce okolí? Neobjevila se také závist?

Ale to víte, že jo. Tím, že jsem z Napajedel, vyrostla jsem tu a lidi mě znají. A tak se s nějakou tou závistí člověk setká. Ale byly i kladné reakce, kdy lidé říkali, že je dobře, že má zámek někdo z Napajedel a někdo, kdo k němu má vztah. A myslím, že ty kladné reakce převažují.

Když už jste to nakousla, jaký máte vztah k zámku? Zajímáte se o památky, o umění?

Jsem napajedelská rodačka a celý život tady bydlím. Zámek mě zajímá a historie města také. Nejsem teda nějaký enormní historik, ale na druhou stranu ani ignorant.

Cítíte se teď být zámeckou paní?

Určitě, ale z toho pohledu, že se musím o všechno postarat. Ale že bych se stylizovala společensky do této role, to určitě ne.

Co znamená muset se umět o všechno postarat?

Že vám lítají holubi na půdu, teče vám do zámku, někde praskne trubka, rozhodnout, zda se má topit nebo ne. Potom také kdy větrat a kdy ne. Když třeba začínáme topit tak nevětrat, protože zdi akumulují. To je ta technická stránka věci. Dále jsou to záležitosti, které se týkají projektu, co se zámkem budeme dělat. A pak organizace provozu, v listopadu jsme začali první svatbou.

Staráte se o všechno sama nebo máte služebnictvo?

(Smích). Služebnictvo nemám, ale mám lidi ve firmě. Sám by to člověk nezvládl. Mám dva údržbáře, kteří se starají o zámek vevnitř. Dva mají potom na starosti akce, které tady probíhají. Kolik lidí ještě bude případně potřebných, se ukáže časem.

Jakou má zámek rozlohu a kolik má místnostní?

Ve všech materiálech se píše, že kromě velkých sálů, které jsou ve druhém nadzemním podlaží, měl zámek vždy padesát místností. Ale vzhledem k tomu, že se tu dělaly stavební úpravy, v rámci nichž chtěla firma Chemapol ze zámku vybudovat střední školu, tak se počet pokojů možná trochu liší. Já jsem to nepočítala, protože tady hodláme dělat další úpravy.

Co se zámkem budete dělat?

Jak jsem už dříve avizovala, měl by se stát společenským centrem nejen našeho regionu a částečně sloužit jako hotel. Co se týče společenských záležitostí, mám na mysli svatby, společenské i kulturní události. Kulturních bude možná méně, protože zámek, přestože je velký, nedisponuje obrovskými sály, kde by se vešly tři stovky lidí. Dále firemní akce a školení. Už nám volají firmy ohledně využití salonků. A 6. prosince plánujeme v zámku udělat adventní odpoledne spojené s prohlídkou, uměleckými řemeslníky i občerstvením.

A s prohlídkami tedy počítáte?

Plánujeme je. V druhém nadzemním podlaží je k rekonstrukci sedm sálů, které bychom chtěli příští rok uvést do provozu. Společně se vstupním prostorem si myslím, že budou vhodné k prohlídce.

Už jste zaznamenala zájem ze strany napajedelských, že by se rádi přišli do zámku podívat? Kromě zámeckého plesu, na který jich zřejmě moc nepřišlo, byl uzavřen.

Byl zavřený, ale ne tak, že by sem Fatra vůbec nepouštěla lidi. Jednou za čas udělala den otevřených dveří a Napajedelští tak zámek houfně navštívili.

Bydlíte tady?

Zatím tu nebydlím, ale budu. Zřídím si tady nějaké apartmá. Je to hlavně z důvodu, aby v zámku pořád někdo byl, hlavně v noci.

Nebudete se v zámku sama bát?

Mám manžela, nejsem sólo. (Smích).

Velmi diskutované téma je zámecký park, na nějž je uvaleno věcné břemeno příchodu ke Klubu kultury či sportovištím v areálu. Říkala jste, že vám nevadí maminky s kočárky, lidé, kteří si krátí cestu přes park, ale skupinky mladých. Máte s nimi nějaké potíže?

Ano, máme s tím velké potíže. Jsou místa v parku, kam stabilně chodí určité party, fetují a dělají binec. Chystám se spolupracovat se státní i městkou policií. S tím souvisí i vytyčení soukromých pozemků. Vše se totiž odehrává na pozemcích, kde není ani tolik diskutované věcné břemeno chůze a jízdy. Musíme s tím udělat pořádek.

Asi by nepomohlo, kdybyste na ně sama pokaždé vyběhla…

Vůbec to nepomáhá, ba naopak. Už jsem to udělala, vjela jsem tam večer autem. Ale tam se člověk až bojí. Mladí žijí pořád v představě, že je to obecní záležitost a jak si vůbec někdo mohl koupit obecní věc.

Když umožňujete lidem chodit přes park, neuvažujete, že by se například radnice či majitelé sportovišť podíleli společně s vámi také na jeho provozu, co se například osvětlení týče?

Je to otázka jednání s městem, tělovýchovnou jednotou, házenkářemi či volejbalisty. Už jsme měli první schůzku, ale já jsem si vzala čas tak do ledna, teď mám jiné starosti. Ale přes zimu bychom to chtěli vyřešit.

Uvažovala jste tedy o tom, že byste se na provozu mohli podílet společně.

Uvidíme, co vyjde z jednání. Ale myslím, že když to město užívá, tak by se nad tím mohlo také zamyslet. Například i oslavy svatého Václava se odehrávaly v parku. Mohla by přijít alespoň nabídka, že by se o areál staraly technické služby…

Vlastníte řadu nemovitostí, máte i starou usedlost v Komni, kde jsou koně. Vedle napajedelského zámku je Hřebčín. Máte osobní vztah ke koním?

V Komni máme statek, kde vlastníme i osmdesát hektarů luk. Upravujeme to tam a dokončujeme bývalý kravín, který už máme částečně zrekonstruovaný na konírnu. Měl by tam být i vybudovaný ukázkový malý statek. Nějak se stalo náhodou, že tam ty koně jsou a tady také.

Jak to všechno stíháte?

Je toho dost, ale baví mě to. Teď začneme ještě stavět další bytový dům v Napajedlích.