„Prohrabaly se od potoka přes hráz a dírou odtekla část vody. Hladina tak klesla asi o půl metru a na jaře zřejmě budeme počítat určité škody, protože kvůli úbytku vody už nedokáží ryby dobře zazimovat,“ sdělil majitel chovných nádrží a rybárny v okrajové části města Martin Kovář. Tam se pohybuje prý asi desetičlenná rodinka zvířat.

To u mostku přes řeku ve Štěpské ulici u zámecké zahrady v centru Vizovic je situace horší.

„Napočítali jsme tu i třiadvacet zvířat. Máme obavu, že by mohly poškodit například místní kanalizaci a břehy řeky,“ uvedl místostarosta města Jaroslav Burkart. Nutrie se zde prý rozmnožily před dvěma až třemi lety, kdy zřejmě párek cizokrajných hlodavců vypustil do přírody nezodpovědný chovatel.

Podle ředitele krajské veterinární správy ve Zlíně Františka Mahdalíka se na ně město zatím s žádostí o pomoc neobrátilo. Potrestat případně chovatele, který rozšíření způsobil, ale zřejmě nebude snadné.

„Pokud někdo opustí či vyžene chované zvíře, podle zákona může dostat až půl milionovou pokutu za jeho týrání. Těžko se dá ale dokázat, že mu neuteklo,“ podotkl Mahdalík.

A jak jste na tom ve vztahu k nutriím vy? Máte je rádi? Chodíte je krmit, dívat se, jak se jim ve Zlíně či ve Vizovicích daří? Jste pro jejich odchyt a výhradně domácí chov, nebo vám tato zvířata ve volné přírodě nevadí? Myslíte si, že škodí? Případně jak? Znáte recept na to, jak jejich případné řádění omezit? Diskutujte a hlasujte, váš názor nás zajímá.

Dalšímu rozšiřování nutrií přispívají podle místostarosty Burkarta navíc i místní obyvatelé, kteří nosí zvířatům hodně jídla.

„To také znečišťuje tok a může to přispět i k rozmnožení potkanů. Odradit lidi od krmení je ale těžké, protože mnozí to berou jako atrakci,“ posteskl si místostarosta.

Radnice prý už oslovila i firmu, která pomáhala před časem s regulací těchto zvířat ve Zlíně, kam voda z místní řeky také doteče.

„Prý se na ně ale lidé zvyklí krmit zvířata, tak rozezlili, že o podobné práci už nechtějí ani slyšet,“ řekl.

Nejlepší řešení přesto vidí v odchytu nutrií.

„V ideálním případě by je pak mohl dostat některý zodpovědný chovatel,“ poznamenal Burkart.

Přímo v místě největšího výskytu hlodavců zastihl Deník v pondělí i ženu, která zvířata krmila.

„Nebylo by vám jich líto? Já jim dávám třeba krajíček chleba, někteří jim ale nosí třeba i kýbl jablek, to už je ale špatně,“ poznamenala.

Někteří obyvatelé vidí omezení počtu nutrií jednoduše.

„Nejlíp tak na pekáč, nebo by z nich byla dobrá ušanka,“ poznamenal třeba na adresu přemnožených zvířat Milan Pažout.

Lidé mají ale spíše s hlodavci soucit.

„Měli by je nějak regulovat. Utratit ale ne, spíš někam odstěhovat,“ myslí si například Jaroslava Brodinová.