„Navrhované změny jen prohlubují nejistotu zaměstnanců,“ řekla už před časem Deníku místopředsedkyně odborové centrály Marcela Kubínková. Nad chystanými změnami nejásají ani představitelé odborů některých regionálních institucí.

Že není důvod zákoník měnit, se domnívá například předsedkyně odborářů kroměřížské nemocnice Marcela Sikorová. Přestože stávající systém nepovažuje za dokonalý, upravovat by jej spíše nechtěla. „Všechny ty novely vedou spíše k horšímu, než k lepšímu,“ míní odborářka.

Práce na zavolání? Omezení osobní svobody!

Vadí jí zejména možné zavedení takzvané práce na zavolání. To v praxi znamená, že zaměstnanec bude čekat na telefonu, jestli ho zaměstnavatel povolá do práce.

„To vnímám jako omezování osobní svobody. Člověk přece nemůže být pořád v pohotovosti,“ kroutí hlavou Sikorová. Za diskriminující považuje tuto změnu i koryčanský odborář Jaroslav Vrba z firmy Koryna.

„My sice máme pohotovostní služby, zaměstnanec má ale určitou část peněz, a pokud jde do práce, dostane příplatek. Ale fixovat zaměstnance bez odměny je nehoráznost,“ neskrývá rozhořčení Vrba.

V navrhované novele zákoníku práce vidí i mnohé další nedostatky. „Třeba nemocenská. Ještě před třemi lety se zaměstnanci nabádali, aby šli schválně marodit. A teď by měl zaměstnavatel stanovovat komise, které budou kontrolovat, jestli pracovníci skutečně leží doma? To je hrozné,“ myslí si Vrba.

S některými opatřeními v navrhované novele podle něj sice lze souhlasit, chyby však prý převažují. „Jde samozřejmě o to, aby ani zaměstnanci nevymýšleli, jak se práci vyhnout. Ale i tak mají omezené možnosti. Jediná jejich jistota je minimální mzda. A ani to brzy nemusí platit,“ připomněl Vrba.