VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odhalení sochy Bati znevážil aktivista Šinágl

Zlín /FOTOGALERIE/ - Odhalování sochy Tomáše Bati zakladatele vedle již existující plastiky jeho nevlastního bratra Jana Antonína se v pátek 2. dubna ve Zlíně neobešlo bez zásahu strážníků.

2.4.2010 45
SDÍLEJ:

Odhalování sochy Tomáše Bati zakladatele vedle již existující plastiky jeho nevlastního bratra Jana Antonína se ve Zlíně neobešlo bez zásahu strážníků. Foto: DENÍK / Radek Valerián

Po proslovu primátorky Ireny Ondrové (ODS) a zastupitele Zdeňka Dostála (ZHN) se přihrnul k mikrofonu známý antikomunista Jan Šinágl.

Jelikož na akci nebyl pozván, vyzval jej moderující herec Dušan Sitek, aby svůj projev ukončil. To však Šínágl odmítal, proto jej jej z místa museli odvést strážníci.

„Není to poprvé, co tento pán vystupuje. Je všude, kde jsou média. Je to smutná skvrna na slavnostním okamžiku,“ posteskla si primátorka Ondrová.

Včera stihl Šinágl vystoupit zhruba s třetinou dopisu. Rozebírá se v něm především majetek rodiny Baťů a naváží se do někdejšího prezidenta Edvarda Beneše a Tomáše Bati juniora, syna zakladatele.

Jelikož projev nemohl dokončit, společně se svými známými rozdal vytisknutý elaborát davu.

Nová plastika je ve Zlíně poněkud kontroverzní. Zatímco někteří sousoší vítají, jiní oponují, že si to část rodiny Baťů nepřeje nebo že je to nedůstojné. Na odhalení byly obě rodinné větve pozvány. Nedostavily se však.

Rodina Jana Antonína podle jeho vnuka Johna Nash – Bati s dobudováním sousoší bratrů Baťových souhlasila. „Dohromady postavili Baťovi svými dovednostmi, odhodláním a úsilím prosperující podnik, který se stal chloubou Československa a záviděl jej celý svět. Nyní tak znovu budou stát bok po boku ve stínu budovy 21,“ napsal ve svém prohlášení John Nash – Baťa.

Opačný názor má ale na sousoší druhá rodinná větev ze strany Tomáše Bati.

„Už zemřelý Tomáš junior se záměrem nesouhlasil,“ připomněl ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev. Za mnohem důležitější totiž prý považoval budování jiných záležitostí a přikláněl se spíše k obnově Památníku Tomáše Bati. „Rodina po něm toto stanovisko nezměnila,“ sdělil Velev.

Nedůstojná připadá potom socha zlínskému historikovi Zdeňku Pokludovi. „Tomáš Baťa si získal věhlas doma i v zahraničí, mimo jiné též jako budovatel Zlína. Takový muž si jistě zaslouží ocenění. Třeba pomník. Samostatný pomník. Dnes se objevuje na pozemku města Zlína a s vědomím všech členů zastupitelstva sousoší, kde vedle sebe stojí dva lidé nesouměřitelného významu. Je to znamení, že Zlíňané už nevědí, kdo to byl Tomáš Baťa. Svému slavnému rodákovi a pracovitému starostovi postavili cosi jako půlpomník,“ míní Pokluda.

Primátorka Ondrová však nevidí na novém sousoší nic špatného. Ba naopak. „Na rozvoji města Zlína měli podíl Tomáš i Jan. Jeden žil na počátku 20. století, takže měl delší šanci. Ten druhý tu nebyl ani deset let a odešel jinam. Kdo ví, co by ještě vybudoval. Není možné, abychom my dnes vážili, kdo udělal více a kdo méně. Zakladatelem je Tomáš Baťa, to je jasné,“ uzavřela primátorka.

Přínos Tomáše Bati městu Zlínu

Z provinčního města vyrostl Zlín v prvních desetiletích 20. století před očima jedné generace v supermoderní městskou aglomeraci se špičkovou architekturou a všemi civilizačními vymoženostmi. Do rostoucího města se hrnuli noví obyvatelé, kteří v něm nalézali uplatnění a obživu. Zdrojem rozvoje byla Baťova továrna. Od roku 1894 ji budoval osmatřicet let Tomáš Baťa. Kromě ní stavěl od roku 1918 obytné zahradní čtvrti a během sedmi let vybudoval náměstí Práce.

Baťa je mnohým inspirací dodnes. V roce 1924 totiž zavedl svůj systém řízení. Vysoké zisky obratem investoval do rozvoje závodů i města. Do Zlína přijížděli díky tomu lidé z celého Československa, ale také z ciziny. V roce 1925 prosadil reformu veřejného i závodního školství. Město se tak brzy stalo střediskem vzdělávání regionu. Zdravotnickým centrem se potom stalo díky nové nemocnici.

Baťa působil devět let jako starosta Zlína a přebudoval jej v zahradní město projektované pro sto tisíc obyvatel. Ve své funkci uplatnil také speciální metody posilování městského rozpočtu a prosadil například daňovou politiku příznivou živnostníkům. Velkému rozmachu se těšila v letech 1923–1931 jeho továrna. Počet zaměstnanců stoupl v této době šestnáctinásobně na 29 500. Baťa prodával své boty ve vlastních dvou a půl tisících prodejnách od Severní Ameriky až po jihovýchodní Asii. V několika zemích Evropy pracovaly Baťovy továrny a tam také směřoval „export“ zlínské architektury.

Když přišel roku 1932 Tomáš Baťa o život, byl Zlín velkým průmyslovým a zahradním městem. Počet jeho obyvatel se za 11 let zvýšil skoro na šestinásobek, v továrním areálu stály desítky budov, hotové bylo reprezentativní náměstí Práce a lidé bydleli v 1560 obytných domcích. I po jeho smrti rozvoj pokračoval. Firmu řídili Tomášovi spolupracovníci Jan Antonín Baťa, Dominik Čipera a Hugo Vavrečka. Realizovali nastartované projekty – budovy škol, internátů, obytných domků, rozšiřovala se nemocnice, a prováděl se Gahurův projekt Památníku. Novým obohacením města se staly dva Studijní ústavy a mrakodrap.

Zdeněk Pokluda, historik
Svatopluk Jabůrek, předseda Klubu absolventů Baťovy školy práce

Autor: Marie Šidlová

2.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 45
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Zlína (ve žlutém) v nedělním 11. kole  doma nečekaně vysoko podlehli Mladé Boleslavi 1:5.
11

Ševci inkasovali tři góly za sedm minut. S Mladou Boleslaví prohráli 1:5

Zlínští hokejisté (v modrém) v 16. kole extraligy doma hostili Liberec. Na snímku brankář Kašík

Kašík v euforii: Neskutečné. Straší nás minulé roky

AKTUALIZOVÁNO

Hokejisté Zlína předvedli další famózní finiš a zdolali Liberec

Další obrat dokonán! Hokejisté Aukro Berani Zlín dokázali dotáhnout další obrat. Tentokrát po dvou slepených gólech během 42 vteřin Liberec vedl 2:0. Jenže beranům stačily poslední dvě a půl minuty, aby vyrovnali na 2:2 Lotyši Robertsem Bukartsem a Ralfsem Freibergsem.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Výsledky voleb ze všech obcí v našem okrese

Emocemi a překvapeními nabitý volební víkend přinesl spoustu zajímavých změn, výsledků a reakcí. Tištěný pondělní Deník jich bude plný.  

Alena Gajdůšková: Radost mi kazí neúspěch, chci bojovat za pacienty

S rozporuplnými pocity se vrací do vrcholové politiky Alena Gajdůšková z ČSSD. „Z výsledků sociální demokracie jsem smutná a nešťastná. V kraji máme jediný mandát a získala jsem ho já. To je pro mě velice rozporuplné. I vůči Antonínu Seďovi, kterého takto ve sněmovně střídám a který byl vždycky slušným politikem,“ říká Gajdůšková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení