Advokát potomků po Janu Antonínu Baťovi Jiří Šetina podal k Městskému soudu v Praze už druhou žalobu proti správnímu postupu MFČR.

O náhradu za znárodněný majetek žádají jak potomci po Janu Antonínovi žijící v Brazílii, tak manželka a děti po synovi zakladatele moderního Zlína Tomáši Baťovi juniorovi, kteří pobývají v Kanadě. Žádosti u ministerstva mají případní dědicové podané více než rok. Za celou dobu však k žádnému konkrétnímu rozhodnutí nedošlo. Nyní je správní řízení kvůli dvěma soudním řízením zastaveno.

„Stále probíhá byrokratické řízení. Jelikož máme dojem, že ministerstvo financí záležitost protahuje a nedbá správného postupu při správním řízení, podali jsme na něj letos druhou žalobu. Čekáme nyní na pozvání k soudu,“ objasnil aktuální situaci Jiří Šetina, který zastupuje všechny čtyři dcery či potomky po Janu Antonínovi – děti Marii Bata Nash, dcery Editu Bata de Oliveira a Jenu Bata Mitrovich i vnučku Dolores Ljiljanu Bata Arambasic po dceři Ludmile. Jejich bratra Jana Tomase Baťu zastupuje advokát Robert Scigiel, který s Šetinou spolupracuje.

Právní zastoupení má i větev po Tomáši Baťovi.

Advokáti po Janu Antonínovi nesouhlasí s tím, že mají prý sami vypočítat výši náhrady za zabavený majetek. Příčí se jim také fakt, že MFČR chce údajně v rámci správního řízení rozhodovat, kterému z případných dědiců rodiny Baťů jaká částka připadne. Kromě toho si stěžují na průtahy v řízení.

Ministerstvo financí však tvrdí, že nikdy nepožadovalo po právním zástupci vyčíslení náhrady.

„V souladu se správním řádem jsme žádali pouze o odstranění vad podání, tedy mimo jiné určení majetku, za který je náhrada požadována. Dále jsme šetřili okruh účastníků řízení, aby nebyla krácena jejich procesní práva. V žádném případě však ministerstvo nehodlalo vstupovat a nevstupovalo do kompetence příslušných orgánů v dědickém řízení,“ sdělil zástupce mluvčího MFČR Jakub Haas.

Pokud se jedná o průtahy v řízení, to bylo podle něj jen v souladu se správním řádem přerušeno, čímž ministerstvo poskytlo advokátům lhůtu pro odstranění vad podání. Ty prý bránily pokračovat v řízení.

Kde je pravda, rozhodne Městský soud v Praze. První jednání v této záležitosti nařídí však podle jejího mluvčího Petra Kulawiaka nejdříve za dva až tři měsíce.

„Předpokládám spíš, že se tato kauza začne řešit po prázdninách. U správních záležitostí je zvykem, že se obvykle vyřeší při prvním jednání, ale klidně to může i trvat i rok,“ upozornil mluvčí soudu.

MFČR očekává, že městský soud dá za pravdu jemu, tedy že řízení vede tak, jak má. Pokud k tomu dojde, je Šetina připraven obrátit se na Nejvyšší správní soud. V záloze má potom ještě Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Strassburku.

Přestože stát zabavil baťovský majetek už téměř před pětašedesáti lety, v minulosti podle MFČR neexistovaly žádné právní předpisy týkající se rozhodování o nároku na odškodnění. Judikatura se změnila až vloni.

Brazilští potomci po Janu Antonínu Baťovi v čele se svými advokáty tvrdí, že majetek náleží vzhledem k závěti Janova nevlastního bratra Tomáše jim. Manželka po Tomáši juniorovi Sonja však zastává jiný názor.

„Můj manžel vnímal, že tento majetek je pro lidi, že je společný. A není to o tom, že bychom chtěli peníze do vlastních kapes. Měli bychom k dispozici prostředky, které by pomohly dalšímu budování Zlína, vzdělávání nebo nadaci,“ zdůraznila Sonja Baťová.

Hodnota zabaveného baťovského majetku byla po druhé světové válce odhadována na přibližně 50 miliard korun. Jakou částkou budou po ukončení nynějšího správního řízení buď potomci Tomáše či Jana odškodněni, je však zatím otázkou.

„Je obtížné ji stanovit. Ale hodnota to bude jistě velká,“ míní Sonja Baťová. Konkrétní nemovitosti předmětem sporu nejsou.