Například Lípa je samostatná od roku 1990. „Kdybychom byli součástí většího města, tak bychom na tom byli asi jako Želechovice. Myslím, že jsme je výrazně předčili,“ míní Iveta Řezníčková o vesnici, která má nyní přes sedm set obyvatel. Zásluhu na rozvoji má podle ní zastupitelstvo a hlavně starosta.

„Je schopný pro obec získat nějaké peníze, je dobrý manažer,“ podotkla i další obyvatelka Lípy Zuzana Tučková. Přesto, že za sedmnáct let od osamostatnění by se Lípa pravděpodobně hodně upravila, i kdyby patřila ke Zlínu, přece jen by podle oslovených obyvatel nebyla tak rozvinutá, jako nyní. „Nejsem si jistá, zda by to bylo adekvátní,“ odpověděla Řezníčková.

O tom, že Lípa se oddělila od Zlína v příhodný čas, je přesvědčený i Petr Němeček. „Odtrhnout se dnes, tak nevím,“ poznamenal.

Právě o odtržení usilují Želechovice, které patří ke Zlínu od roku 1976. „Máme morální podporu okolních obcí, které se osamostatnily. Například Ostraty, Lípy, Tečovic nebo Březnice,“ řekl iniciátor referenda o osamostatnění Želechovic od Zlína Michal Špendlík. To se koná 17. května letošního roku.

Nejmladší je Ostrata

Poslední obcí, která se od Zlína oddělila, byla v roce 2001 Ostrata. I tam si řada obyvatel myslí, že to byl dobrý tah.

„Za dobu, co jsme byli pod Zlínem, se neudělalo téměř nic. Udělal se tu akorát telefon a plyn,“ myslí si například třiašedesátiletá Jindřiška Horáková. Výhodou je podle ní i to, že má v místě bydliště obecní úřad. Ten slouží necelým tři sta padesáti obyvatelům obce. „Všechno se muselo jezdit vyřizovat do Zlína. Od roku 2001 se udělala voda, zastávky, nádherná kaplička. Bude se dělat nová kanalizace a čistička,“ má přehled Horáková.

„Ostrata se má lépe. Něco málo se tu začalo oproti předcházejícím letům dělat. Neměnili bychom,“ dodal i tamní obyvatel Pavel Mahďák.

Od roku 1993 je na Zlínu nezávislá i Březnice.

„Škoda je jen toho, že nemáme městskou hromadnou dopravu. To je jediná nevýhoda,“ poznamenala obyvatelka Marie Machová.

O tři roky déle než v Březnici hospodaří sami také v Tečovicích, kde žije dvanáct set obyvatel. „Mohly bychom zapomenout na to, že by tu byla voda nebo plyn. I hlavní cesta je rozšířená teď z nového hospodaření,“ shodly se obyvatelky Tečovic Anastázie Foukalová a Ludmila Baťková. Samostatně existují od počátku 90. let i Karlovice s dvě stě třiceti obyvateli a Lhota u Malenovic s necelými osmi stovkami obyvatel.

Lépe by se rádi měli i lidé z místních částí Zlína. Spokojení příliš nejsou třeba ve Zlíně-­Klečůvce. „Od revoluce se v Klečůvce nic nehnulo. Když je nějaká schůze obyvatelstva, tak se řeší jen takové ty nahodilé problémy, aby se něco řešilo,“ řekl jeden ze tří set obyvatel Klečůvky Jiří Slováček. Podle něj by byla dobrá právě varianta, aby se místní části věnoval určitý zastupitel města pocházející ovšem přímo z ní. „Někdo schopný by se našel,“ myslí si.

Více výhod než nevýhod vidí v náležitosti ke Zlínu například Miroslav Novák z místní části Jaroslavice, kde žije přes sedm set padesát lidí. „Jsme malá dědina, ale blízko Zlína. Autobus sem jede dvakrát do hodiny,“ uvedl Novák. Naopak na plynofikaci prý zase obec čeká už třicet let.

Sdružení nespokojených lidí je kromě Želechovic i v Kostelci. „Není tady žádný plán rozvoje. Od přidružení v roce 1976 se tu nic nestalo. Nějakých třináct let nefunguje místní rozhlas, není zde jediná krytá zastávka hromadné dopravy,“ vyjmenoval jednatel Sdružení pro ekologii Kostelec Ivo Kovář.

Zmínil i chátrající komunikace v obci s více než osmnácti sty obyvateli. „Nejdou sem peníze tak, jak by měly jít,“ dodal Kovář.

Ve sdružení proto chystají radikální řešení, kterým je ustavení přípravného výboru pro odtržení Kostelce od Zlína. Do konce května by chtěli získat na šest stovek podpisů, které by žádaly referendum o osamostatnění.

Místní radnice, které by byly blíže obyvatelům, chtějí zase prosadit obyvatelé Lužkovic. Zastupitelstvem schválený vznik dobrovolných regionálních komisí anebo vyčlenění konkrétního zastupitele, který by je měl na starosti, prý nestačí.

„Chceme mít vlastní rozpočet a pravomoci, to vše při zachování celistvosti Zlína vytvořením městské části Lužkovice,“ píše v petici, odeslané v polovině března na zlínský magistrát, předseda Sdružení za zdravé Lužkovice Evžen Babík.

Cílem obyvatel místní části o šesti stovkách obyvatel není podle petice, kterou podepsalo už téměř čtyři sta lidí, narušit integritu krajského města. Chtějí zavést takovou formu organizace, která zřízením městských částí umožní občanům podíl na rozhodování o jejich vlastních záležitostech a zaručí jim spravedlivější rozdělování finančních prostředků, než je tomu doposud.

S návrhem na odtržení téměř sedmiapůltisícových Malenovic přišel v prosinci na zlínské zastupitelstvo tamní obyvatel Jiří Mecerod.

„V Malenovicích je nálada na odtržení,“ míní obyvatel. „Uvedlo se to tu na přetřes. Někteří jsou pro, někteří proti,“ řekla pracovnice úřadovny z malenovického sídliště Jana Bazelová.