Sebrané věci odváží vlaky za hranice přímo ke krizovým štábům jednotlivých ukrajinských oblastí. Práce na Zlínsku však ještě nekončí.

Kdy jste se rozhodli sbírku začít?

Sbírku jsme začali v momentě, kdy začala válka, tedy ve čtvrtek 24. února ráno. Celá ta záležitost vznikla myšlenkou Vlakfestu a Expedičního klubu. Působím tam a chtěl jsem se zapojit i ve Zlíně. Ve Vlakfestu řekli, že mají vlaky, které by věci na Ukrajinu mohly odvézt a poté tam zůstat jako nouzové ubytování.

V Expediční klubovně se okamžitě objevilo, že jdeme do sbírky. Ze sběrných míst je vhodné materiální pomoc svézt někam na jedno místo, a proto vznikl centrální sklad v Bohumíně. Odtud to iniciativa Železnice pomáhá expeduje vlakem přímo na Ukrajinu.

Pošta bez hranic byla opravdu bez hranic. Taky nám hodně pomohla, posílali až do noci. Na Ukrajině už si vše přerozdělí krizový štáb tamních měst a rozdistribuuje potřebným.

Na většině čerpacích stanic ve Zlínském kraji už cena benzinu překročila hranici 40 korun za litr.
Přes 40 korun za litr? Ceny pohonných hmot dál letí nahoru

Kdy se vám začaly scházet první věci?

Nejprve to vypadalo, že sbírka moc velký ohlas nemá. V pátek přišlo jenom pár lidí, ale i to jsem vnímal jako pozitivní věc v negativní době. Mezitím náš příspěvek sdílel snad celý Zlín. Ve velkém to začalo o víkendu. V sobotu přišly stovky lidí, v neděli možná i přes tisíc.

První den jsme sbírku chtěli udělat jenom v rámci Laser Game Zlín a našich prostorech. Nakonec jsme ale na uskladnění používali společné prostory celé budovy. A zaplnili jsme jich velký kus. Myslím, že ve Zlíně byl opravdu velký zájem a ještě bude. Na lidech jde vidět, že chtějí pomáhat.

To zní jako spousta práce. Jak se vám podařilo všechno zpracovat?

Myslím, že jsme bravurně zvládli třídění a expedici darů. V jednu dobu nás pracovalo asi padesát lidí naráz. Postupně každý dostal na starosti konkrétní činnost. Dary jsme rovnou třídili podle druhu. Další balili krabice nebo je chystali na expedici.

Úžasné bylo, že zapojili i lidé, kteří přišli z ulice a zeptali se, jestli nechceme pomoct. Byli u nás i dobrovolníci z ciziny včetně ukrajinsky mluvících. Ti zase pomáhali překládat  popisy obsahu v krabicích do ukrajinštiny. Nechyběli ani dobrovolní hasiči z Prštného, dobrovolníci z Adry a z Charity Zlín.

I přes to jste na Laser Game sbírali jen do pondělí. Jak dále pokračujete s výpomocí?

Potřebovali jsme teď dva dny na to, abychom zpracovali, co nám lidé přinesli. Byl to na nás skutečně velký nápor. Pokračujeme teď trochu jinak než v jiných městech. Teď se snažíme, když nám někdo zavolá z uprchlického tábora nebo města, že něco potřebují, předat kontakty a spojovat dohromady s těmi, co to můžou zařídit.

Přijde mi důležité, aby žádný telefon, co zazvoní, nepřišel vniveč. Sbírku nebylo technicky jednoduché přes týden organizovat. Zároveň jsme nechtěli, aby se nám věci hromadily. Vybírat věci tedy budeme zase až o víkendu 5. a 6. března, a to od desíti ráno do šesti hodin večer na Laser Game Zlín. Jinak funguje jako sběrné místo také zámek v Napajedlích . Vybírají a rovnou převážejí věci potřebným.

Masopust 2022 ve Vizovicích.  Masopustní průvod.
Vizovice ožily masopustem. Podívejte se s námi do průvodu

Co formou sbírky sháníte především?

Situace se mění z minutu na minutu. Lidé na frontách by byli určitě rádi za něco jiného, než lidé stojící na hranicích. Jeden den jsme měli plné auto zubních kartáčků a past, ale sehnat třeba konkrétní léky je těžké. Když řeknete lidem, aby donesli léky, stává se, že vyprázdní svou domácí lékárničku. Přinesou léky všeho druhu; často i prošlé, které logicky nemůžeme použít.

Seznam toho, co sháníme, aktualizujeme podle informací od Vlakfestu a od lidí, kteří mají na Ukrajině třeba příbuzné. Poptávka je ze všech zdrojů hodně podobná. Jsou však samozřejmě věci, co těžko seženeme. Vojenský materiál jen tak mezi lidmi u nás není.

Petr Tobolák je čtyřiatřicetiletý dobrovolník a organizátor materiální humanitární sbírky ve Zlíně. Mimo to pracuje na Laser Game Zlín. Je zainteresovaným členem Expedičního klubu.

autorkou je stážistka Ivana Sochová