Dnes jsme se zaměřili na zimní stadion ve Zlíně. Vznikl v roce 1957 a o pět let později byl zastřešen. Následně už však neprošel žádnou výraznou změnou nebo rekonstrukcí, což je na jeho současném stavu znát. Zub času se zkrátka na letitém stadionu podepsal. Shodne se na tom asi každý, kdo v posledních letech zavítal do Zlína na hokej.
Nahrává se anketa ...
Poslední plán města na kompletní rekonstrukci stadionu však zastavila Národní sportovní agentura, která zamítla pro tento účel poskytnout Zlínu 300 milionovou dotaci. Projekt na přestavbu zimního stadionu, tak nakonec zůstal v šuplíku. Město proto následně přistoupilo k postupným dílčím opravám. Došlo například k rekonstrukci rozvodů vnitřní kanalizace, včetně sociálního zázemí a toalet, nebo opravě střechy.
Co dalšího plánuje zlínská radnice na zimním stadionu opravit? Kolik to bude stát? Počítá radnice s variantou celkové rekonstrukce stadionu i za předpokladu, že by tyto práce muselo hradit pouze město? Tyto a další dotazy Deník položil zlínské radnici prostřednictvím jejího tiskového mluvčího. Ani po opakovaných urgencích jsme však odpovědi neobdrželi.
Vycházet tak v tomto ohledu můžeme pouze z říjnového rozhovoru, který na toto téma poskytl Deníku primátor Jiří Korec. V rozhovoru padla otázka na plánované stavební úpravy zimního stadionu.
„V současné chvíli můžu říct, že se nic takového nechystá. Jelikož jsme od Národní sportovní agentury nezískali finance na kompletní rekonstrukci, začali jsme řešit jen to nejdůležitější. Zmíním například opravu střechy či vodovodní rozvody. Víme, že to nejhorší je vyměněno, ale rozhodně stadion není v pořádku, jak bychom si představovali. Pro nás je to trochu taková časovaná bomba,“ uvedl primátor.
V rozhovoru mluvil také o možné stavbě nového stadionu.
„Někteří se ptají, jestli je správná cesta lepit neustále nějaké problémy a být v ohrožení, nebo jestli není lepší postavit nový stadion. Třeba s přispěním soukromých peněz a mít jasnou roční částku, která by se platila. Je to pro nás velmi složité téma, které zatím nemáme nijak rozseknuté. V současnosti totiž město čeká řada dalších investic,“ řekl Jiří Korec.
„Vnímáme, že se aktuálně podařilo ustát ty největší problémy u zimního stadionu. K tomu se během prázdnin předělaly šatny a restaurace se změnila na klubovou, aby se zvýšil komfort pro hráče i celou mládež, což byla jedna z podmínek akademie. Víme, že sportovně máme v posledních letech problémy i v mládeži. Pokud chceme udržet statut akademie a získat tak čas na zlepšení sportovní stránky celého klubu, tak nám v současnosti nezbývá nic jiného, než naprosto splnit její mimosportovní podmínky,“ dodal primátor.
Co nového měla velká rekonstrukce zimního stadionu ve Zlíně přinést?
• Rekonstrukce se měla dotknout celé tribuny, která měla být kompletně přestavěná, tím by došlo k mírnému posunu ke kraji tak, aby nejlepší místa na stání přímo za bránou bylo možné obsadit fanoušky. Uprostřed tribuny v horní části měly vzniknout nové vstupy z prostoru bufetů.
• Pro fanoušky měla rekonstrukcí vzniknout další změna: a to, že poměr mezi stáním a sezením neměl být výrazně vychýlený. Další velkou změnou mělo být umístění sedaček do „rožků“. Kompenzací mělo být to, že stání za brankou mělo být strmější a protažené do větší výšky. Měl by tím vzniknout velký a jednotný „kotel“. V porovnání s halami, které byly v poslední době postaveny nebo zrekonstruovány, by měla zlínská hala pravděpodobně nejpočetnější "kotel".
• Zázemí pro hráče domácích i hostů mělo zůstat na stejném místě, ovšem celý prostor měl být kompletně přepracovaný. Tím mělo dojít ke vzniku všeho potřebného pro trénink a regeneraci A týmu. Mělo také umožnit lepší dostupnost celého prostoru, a to jak pro hráče, tak i pro novináře, kteří mají nyní komplikovanější pohyb po zimním stadionu.
• Podle plánů projektu měla nově vyrůst budova mezi Zimním stadionem Luďka Čajky a PSG Arénou. Jedná se o dvoupatrový objekt. V jeho přízemí bylo naplánováno parkoviště a zázemí pro rolbu, která by z těchto míst obsluhovala obě haly. Ve druhém patře měly vyrůst především šatny pro mládežnické týmy. Všechny týmy by tak byly na jednom místě s poměrně dobrou dostupností na ledovou plochu na obou halách. Nově zde mělo být umístěno i tiskové středisko.
• Také okolí samotného zimního stadionu se se mělo dočkat výrazných změn. Podle plánů mělo zmizet velké množství nevzhledných předělů nebo garáží. Prostranství v blízkosti Datart arény v rámci projektu řešeno však nemělo být.
• Největší proměnou od zahájení provozu měl projít interiér zimního stadionu. S výjimkou „kotle" se mělo i modernizovat celé hlediště, mělo dojít k rozšíření chodeb, tím by se zlepšil přístup k ledové ploše, v plánu bylo vybudování prstence sky boxů.
Zimní stadion Luďka Čajky ve Zlíně (od roku 2023 Trinity Bank Arena Luďka Čajky) byl postaven v roce 1957, o pět let později byl zastřešen. Od té doby neprošel zásadní rekonstrukcí ani modernizací. Stadion má kapacitu sedm tisíc diváků (4125 sezení a 2875 stání), při kulturních akcích může být kapacita navýšena až na 9000 osob. Jméno Luďka Čajky nese budova po tragicky zesnulém zlínském obránci Luďkovi Čajkovi, který 5. ledna 1990 při zápasu v Košicích utrpěl zranění, kterému následně podlehl.