„Setkání nám zprostředkoval doktor Pavlištík,“ zavzpomínala vedoucí Archivu H+Z Magdalena Preiningerová na etnografa, muzejníka a člověka pevně spjatého s Valašským souborem Kašava Karla Pavlištíka a cestovatele Miroslava Zikmunda. Povídal jim zajímavosti o Anglii.

„Jaké to tam je, jak se tam žije, ale také příhody z cest. Ukázal nám také kámen ve tvaru falického symbolu a ptal se nás, jestli víme, co to je. Vůbec jsem tehdy nevěděla, o čem že to mluví. Ale byl to můj první zápis v jeho knize hostů,“ smála se.

Následovala i další setkání. Mohla navštěvovat setkání s disidenty konané v jeho vile, kam byly zvané významné osobnosti. Miroslav Zikmund chodil také inkognito na kašavské besedy a bály, pod kterými byl také podepsaný etnograf a muzejník Karel Pavlištík. A protože se Pavlištíkovo jméno také nesmělo do roku 1989 uvádět, schovával se pod pseudonymem Doktor a to mu už zůstalo.

Miroslav Zikmund 100
Němčina a angličtina samozřejmostí, domluvili se i arabsky nebo svahilsky

Karel Pavlištík stál i za vznikem Archivu H+Z. Po revoluci projevilo o materiály cestovatelů zájem mnoho institucí od Památníku písemnictví až po Náprstkovo muzeum. Karel Pavlištík měl ale zájem o celý archiv, ne jen o dílčí části. A tento fakt rozhodl. Cestovatelé věnovali všechen během cest nasbíraný materiál zlínskému Muzeu jihovýchodní Moravy.

Vystudovaná archivářka Magdalena Preiningerová udělala s kolegyní podrobný soupis všech archiválií Miroslava Zikmunda. Podle tohoto dokumentu se potom materiály převážely do Archivu H+Z. Miroslav Zikmund věnoval archivaci materiálů dvacet let poctivé a usilovné práce. Každý dokument má své číslo, popisku, je uveden v souvislostech, měl i své jasně dané místo na policích a ve skříních ve vile.

„Prostě mravenčí, ale skvěle odvedená práce,“ sdělila vedoucí archivu. Jen písemnosti Hanzelky a Zikmunda se měří na metry. V Archivu H+Z dosahují skoro dvou set metrů.

Více v Týdeníku Zlínský týden, který vyjde v úterý 12. února