„Zbývá nám dokončit poslední úsek protipovodňové ochrany na Baťově, který by měl ochránit část tamní lokality a zároveň i technické služby. Jedná se o zhruba pět set metrů kombinace zdi a zemního valu podél Dřevnice," říká pro Deník Milan Štábl, vedoucí investičního oddělení otrokovické radnice.

Nyní zpracovávají projektovou dokumentaci, poté chtějí hledat vhodné dotační tituly, náklady totiž odhadují na nějakých sedm milionů korun. Hotovo by mělo být zhruba v roce 2018.

„Po dokončení budeme plně chráněni, ovšem s tím, že nás čeká ještě jedno protipovodňové opatření, a to lokality Laziště, kterou připravujeme pro novou zástavbu rodinných domů. I ta musí být před vodou chráněna," podotkl Milan Štábl.

V Otrokovicích za necelých dvacet let investovalo město do zábran před velkou vodou okolo 300 milionů korun, přičemž některá další protipovodňová opatření na své náklady zřídily soukromé společnosti.

Starosta sousedního Bělova Jiří Přecechtěl zase poukazuje hlavně na dokončený výstražný varovný systém v obci, tedy rozhlas, který se podařilo v obci instalovat. V případě nebezpečí tak mohou varovat všechny obyvatele, i ty v tamní povodňové oblasti.

„Informovanost je už teď někde jinde. Tehdy krizové řízení neexistovalo, nyní se to už nedá srovnat," dodává šéf bělovské radnice.

Tlumačov, kterého povodně z roku 1997 rovněž ničivě zasáhly, není před velkou vodou od té doby prakticky stále vůbec chráněný. Menší záplavy obec navíc postihly ještě v letech 2006 a 2010.

„Celých dvacet let se na tom ale usilovně pracovalo, bohužel se však naráželo na celou řadu problémů. Původně měla být investorem protipovodňové hráze obec, nakonec se toho ujalo Povodí Moravy," vysvětluje starosta Petr Horka.

Nyní se však podle něj už konečně začíná blýskat na lepší čas. Obec má výhledově ochránit hráz o délce tři kilometry, bude se jednat o sypanou hráz v kombinaci s mobilní.

„Ve dvou místech bude přetínat silnici I/55, což vyřeší právě mobilní hráz. V případě valící se vody do obce třeba ve směru z Kvasic sinici za pomoci přenosného betonového hrazení uzavřeme na dobu nezbytnou. To si však vyžádá betonové hrazení," podotkl starosta. Jeho představa je, že by ochrana obce měla být hotová nejpozději do roku 2018, přičemž na stavbě se obec bude finančně podílet.

Krajské město Zlín, které rovněž v roce 1997 utrpělo, neplánuje už žádná další protipovodňová opatření na tocích.

„Doposud byla na řadě míst postavena protipovodňová opatření různého typu: v Lužkovicích je kombinace betonové zdi a sypané hráze spolu se zvýšením průtočné kapacity jezu na Dřevnici. V Přílukách jsou ochranné zdi v oblasti obytné zástavby, v průmyslové zóně byla postavena sypaná hráz a zvýšena průtočná kapacita jezu mezi Příluky a Bartošovou čtvrtí," vypočítává mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Další ochranná hráz je postavena v Loukách u fotbalového hřiště. Na dešťové kanalizaci v Bartošově čtvrti zase hradítkové komory, které umožňují uzavřít kanalizaci a chránit tak zástavbu před zpětným vzdutím vody z Dřevnice.