Firma funguje, ale většina zaměstnanců spokojena není: navzdory inflaci se už několik let nedočkali zvýšení platů. Podle odborářů i oslovených zaměstnanců má nový majitel – irská společnost QucomHaps Ltd. nedostatek velkých zakázek. Představitelka společnosti Jarmila Buriánová to ale popírá. Dodala také, že zanedbanou leteckou firmu není možné dát do pořádku během jednoho roku.

Odborářka: Lidé by si zasloužili víc

V Moravanu Aviation pracuje bezmála dvě stě zaměstnanců, jejichž průměrný věk se pohybuje kolem padesáti let. Všech deset zaměstnanců, které minulý týden Zlínský deník při odchodu z práce oslovil, naříkalo nad nízkými platy.
Ty se podle informací Deníku pohybují u dělnických a technických profesí od sedmi do patnácti tisíc hrubého. K jejich přesné výši se zástupkyně majitele Buriánová nevyjádřila.

Místopředsedkyně odborové organizace Ivona Skřivánková potvrdila, že plošně se ve firmě mzdy nenavýšily minimálně pět let. „Je to špatné. V době rostoucí inflace by si to zaměstnanci zasloužili,“ zdůraznila.

S vedením firmy jsou prý ale odboráři dohodnuti, že jakmile se výroba rozjede, k navýšení platů dojde. „Letecký průmysl obecně ve světě stagnuje, takže snad přijdou nějaké zakázky co nejdřív,“ poznamenala.

Buriánová, která je současně odpovědná za finanční řízení Moravan Aviation, je však s dosaženými výsledky za loňský rok spokojena.
„Počet zakázek? Je to vysoké číslo. Některé jsou v malém objemu, jiné ve velkém. A mnoho je jich také v současné době předmětem jednání,“ oponovala. Zaměstnanci podle ní nemají dostatek informací.

Mzdy jsou podle Buriánové navyšovány tak, aby motivovaly k vyšším výkonům a aby byl zaměstnanec se svou mzdou spokojen. „A i nadále porostou pouze v závislosti na dosaženém výkonu a kvalitě odvedené práce,“ objasnila Buriánová.

Irové: Nevíme, jak to bylo před tím

Dodala, že k údajům před rokem 2007 nemá firma přístup, takže není možné platy před a nyní srovnávat. Firma je podle zaměstnanců na stejné úrovni jako předtím. „Vedení pořád slibuje, že se to zlepší, jak přijdou zakázky. Zatím to ale optimisticky nevidím,“ poznamenal pětapadesátiletý vedoucí kooperace Zdeněk Mancl.

Na rozdíl od předchozích let, kdy byla společnost v konkurzu, dostávají ale mzdy pravidelně. „Pokud nám nedají výplatu, jdeme na hodinu pryč. Já naštěstí nemám rodinu, takže s platem vyžiji. Hůř na tom musejí být ale manželé, kteří tu pracují oba,“ sdělil čtyřiačtyřicetiletý zaměstnanec, který nechtěl být jmenován.

Ani ostatní oslovení pracovníci své jméno Zlínskému deníku nesdělili, prý ze strachu o ztrátu zaměstnání. „Jako zaměstnanec se tam cítím hrozně, ale vím, že bych jinou práci už nesehnal. Dělám v Moravanu třicet let a mám pomalu před důchodem,“ podotkl jednapadesátiletý muž. Jeho o tři roky starší kolega není spokojen s tím, že firma nesehnala po celou dobu jedinou zakázku. „Děláme, co se dá. Náhradní díly a komponenty,“ přiblížil.

Kdo je nespokojený, má se prý ozvat

Buriánová však zdůraznila, že všichni zaměstnanci mají možnost sdělit své názory, co se týče například diskuse o mzdách. „A není mi známo, že by byl některému zaměstnanci udělen jakýkoliv postih za projevení názoru,“ uzavřela.