„Počet žádostí o první zbrojní průkaz byl za celý loňský rok 327, letos jich už ke konci října bylo 699," vyčíslil za zlínskou krajskou policii vrchní inspektor Petr Jaroš.

STOJÍ ZA VYZBROJOVÁNÍM LIDÍ OBAVY O VLASTNÍ BEZPEČNOST?

Podle bývalého ředitele vsetínské městské policie a nyní instruktora střelby Nikolaje Martináka se zvýšil počet zájemců o výcvik střelby. Lidé chtějí u zkoušek uspět a důkladně se na ně připravují. „Největší zájem o kurz měli lidé na začátku roku, jednalo se doslova o boom," přiblížil Nikolaj Martinák.

„Lidé sledují, co se děje ve světě. Také si myslím, že snaha EU o odzbrojení osob kvůli terorismu měla spíše opačný efekt," vysvětluje si zájem lidí o držení zbraní a zbrojních průkazů Nikolaj Martinák.

„Přitom ti lidé, kteří jsou držiteli zbrojních průkazů, se dopouštějí trestné činnosti s použitím zbraně v nepatrném procentu případů," připomněl Nikolaj Martinák.

Podle něj si v minulosti lidé pořizovali zbraně zejména pro sportovní a lovecké účely, v poslední době žadatelé uvádí jako důvod držení zbraně osobní bezpečnost. Dotaz Deníku, zda má zvýšený zájem o držení zbraní souvislost s takzvanou migrační vlnou, odmítla krajská zlínská policie komentovat. „Spekulace nevedeme," odpověděl Petr Jaroš.

ZBRAŇOVÁ AMNESTIE

V celé České republice policie už několkrát vyhlásila takzvanou zbraňovou amnestii. Lidé mohou na policejních stanicích odevzdat nelegálně držené zbraně, aniž by jim hrozil postih za nezákonné ozbrojování. Při poslední, čtvrté zbraňové amnestii v roce 2014 odevzdali lidé téměř 5800 zbraní. Z toho jen ve Zlínském kraji to bylo 224 zbraní a 8757 kusů střeliva. Z kategorie „A" neboli zbraní zakázaných bylo 42 kusů, 68 z kategorie „B", což jsou zbraně podléhající povolení a 114 z kategorie „C", čili zbraní pro lovecké účely.

Ozbrojit se, nebo ne?

„Odevzdané zbraně odesílají pracovníci odboru pro zbraně a bezpečnostní materiál k balistickému zkoumání. Pokud se zbraní nebyl spáchán trestný čin a zbraň prokazatelně nepochází z trestné činnosti, může si ji její vlastník, pokud je držitelem zbrojního průkazu, zaregistrovat. V naprosté většině případů si lidé, kteří zbraň přinesou, tuto zbraň po zaevidování nechají. Pouze nepatrná část lidí o zbraň nemá zájem a zbraň se stane majetkem státu," řekla krajská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Podle ní byly mezi nahlášenými zbraněmi i kuriózní a historické kousky.

„Do Uherského Hradiště přišel nálezce odevzdat vojenskou pistoli ráže 9 mm Parabellum, vyrobenou v Polsku před válkou. Zbraň je opatřena nacistickým znakem a znakem s přidělením čísla konkrétnímu důstojníkovi. Má také drážku pro připevnění nástavné pažby," uvedla policejní mluvčí.

Možná jste nevěděli, že…

  • Městské a obecní policie nejsou bezpečnostním sborem, strážníci proto musí být držiteli zbrojního průkazu D, který je nutný pro výkon jejich povolání
  • Policisté ČR jsou bezpečnostní sbor, na rozdíl od městských strážníků mít zbrojní průkaz k výkonu svého povolání nemusí
  • Zbrojní průkaz ze stejného důvodu nepotřebují ani vojáci Armády ČR, která je ozbrojenou složkou

Jeden z posledních případů: střelba na exekutora Krajský soud ve Zlíně uložil v polovině října Jaroslavu Janotovi 12 let vězení za střelbu na exekutory v Napajedlech na Zlínsku. Kromě pokusu o vraždu ho soud uznal vinným i z vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Janotovi hrozilo 15 až 20 let vězení, případně i výjimečný trest. Zbraň Janota držel legálně.

I s legálně drženými zbraněmi lidé páchají trestnou činnost

Uherský Brod - Nejzávažnější a nejtragičtější případ v poslední době se stal před necelými dvěma roky v Uherském Brodě, v restauraci Družba. Tam držitel zbrojního průkazu vešel se svými legálně drženými zbraněmi a začal bezhlavě pálit do nic netušících lidí, kteří právě obědvali. Osm z nich zastřelil, několik vážně zranil. Střelec se pak sám zastřelil. V té době dozoroval smutnou kauzu státní zástupce Roman Kafka, který se v rozhovoru pro Deník vyjádřil k získání zbrojních průkazů.

Souhlasíte s tím, aby například podmínky pro získání zbrojního průkazu byly pro žadatele složitější, těžší?

To se netýká trestního řízení. Zdůrazňuji: Ze své praxe, přesto, že je mi známo, že je páchána trestná činnost i nelegálně drženými zbraněmi, tak bohužel musím říci, že konkrétně od roku 2010 ve Zlínském kraji bylo dokumentováno téměř dvě desítky případů obětí střelby legálně drženými střelnými zbraněmi. To je prostě skutečnost, kterou si nemohu odmyslet.

Pak je nasnadě položit si otázku, zda se nedalo alespoň některým trestným činům zabránit tím, že by ti konkrétní držitelé střelných zbraní měli ztíženou možnost držet střelnou zbraň, eventuálně mít vůbec platný zbrojní průkaz. Zde jsou dvě varianty. Ty otázky jsou naprosto legitimní.

Proč byla prodloužena doba povinného přezkumu zdravotního stavu? Bylo to nezbytné? Je nutné, aby tady mohly držet konkrétní fyzické osoby větší, neomezený počet zbraní a neomezený počet střeliva? Je to možné zákonem omezit na určitý počet?

Tyto otázky dnes naše společnost řeší. Na druhou stranu bych nechtěl, aby to vypadalo, že tato debata se otevřela až po střelbě v Brodě.

My to ze své praxe víme již dávno, že tady tento problém je. Poukazuji na případy střelby v Graspu, kde byli dva mrtví z legálně držené střelné zbraně, nebo střelba v Letu Kunovice, zde tři mrtví a další osoby zraněné, nebo devět mrtvých v Uherském Brodě. Další mrtví zastřelení manželé v obci u Uherského Hradiště, ti byli také zastřeleni legálně drženou zbraní. Proto říkám, že i lidé s legálně drženou střelnou zbraní s ní mohou páchat trestnou činnost. Udělal jsem si statistiku ve Zlínském kraji od roku 2010. Konkrétně v naší praxi je od roku 2015 zjištěno přes dvacet vražd a pokusů vražd legálně drženou zbraní. A to se nebavím o lidech, kteří byli jen zranění anebo před střelbou utekli. Proto si myslím, že pokud je cokoliv možné udělat k minimalizaci tohoto rizika, je potřeba to zvážit.