Cyrilometodějský symbol - 17 metrů vysoký dvouramenný kříž doplněný o papežský znak, se stal výraznou dominantou, jejímž prostřednictvím poutní Velehrad vítal 22. dubna 1990 tehdejší hlavu katolické církve, historicky prvního slovanského papeže Jana Pavla II. Ten kardinálu Tomáškovi před návštěvou naší vlasti v dopisu uvedl, že do Československa jede především navštívit Velehrad a při té příležitosti se zastaví v Praze a v Bratislavě.

Svůj silný osobní vztah k Velehradu jako místu kam soluňští bratři Cyril s Metodějem přinesli Slovanům víru, dal Jan Pavel II. najevo v roce 1985, kdy si věřící připomínali 1100 let od smrti sv. Metoděje. Tehdy totiž propůjčil velehradské bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje nejvyšší papežské vyznamenání – Zlatou růži, aby o pět let později do baziliky osobně vstoupil.

„Bratři a sestry, s hlubokým dojetím a zadostiučiněním jsem zde přítomen mezi vámi na posvátném Velehradě. V kraji posvěceném působením svatých věrozvěstů, slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje, patronů Evropy. S velkou láskou a obětavostí usilovali o růst a šíření království Božího mezi Slovany. Vykonali úžasné dílo evangelizace, rozžehli světlo Kristovy víry,“ řekl Jan Pavel II. v úvodu velehradské slavnostní bohoslužby před 30 lety.

ARCIBISKUP PŘIPOMNĚL HAVLOVA SLOVA

Mezi poutníky nechyběl ani, tehdy čerstvě vysvěcený biskup Jan Graubner, který je dnes olomouckým arcibiskupem a moravským metropolitou.

Ten připomíná nezapomenutelné přivítání papeže prezidentem Václavem Havlem: „Nevím, zda vím, co je to zázrak. Přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku: člověk, který byl ještě před šesti měsíci zatýkán jako nepřítel svého státu, vítá tu dnes jako prezident prvního slovanského papeže v dějinách katolické církve… Do země zdevastované ideologií nenávisti přijíždí posel lásky, do země zdevastované vládou nevzdělanců přijíždí živoucí symbol vzdělanosti, do země donedávna ničené ideou konfrontace a rozdělení světa přijíždí posel míru, dialogu, vzájemné tolerance, úcty a laskavého porozumění, zvěstovatel bratrské jednoty v různosti.“

Jan Graubner vzpomíná, že se na Velehrad zástupy poutníků nevešly. Mnozí byli na loukách za obcí a měli jen spojení prostřednictvím obrazovek.

„Po obědě zasadil papež v zahradě památnou lípu. Když jsem ho viděl s lopatou, myslel jsem na povinné brigády za socialismu. Dnes však myslím více na to, že papežský úkol nemůžeme označit za splněný, i když se mnohé podařilo. Toto výročí nám připomíná naše poslání,“ řekl Deníku olomoucký arcibiskup.

NA VELEHRAD ŠLAPALI PĚŠKY

Jedním z těch jimž Svatý Otec podal před 30 lety při své návštěvě Slovácka ruku, byl tehdy 23letý Radim Kadlček, Dolněmčan, žijící dnes s rodinou v Kuřimi.

„Moje přítomnost na Velehradě před třiceti lety byla pro mě velkým zážitkem. Za unikátní ale považuji samotnou možnost smět se dotknout papeže jako člověka. Považuji to za osobní zázrak, který se mi tam stal,“ přemítá Radim Kadlček nyní s odstupem času.

Pěšky se skupinkou vrstevníků přišla na bohoslužbu i tehdy 28letá Milena Marečková z Nedakonic.

„Vyrazili jsme už po čtvrté hodině ranní, abychom měli větší šanci najít si nějaké dobré místo. Na Velehrad jsme to mohli mít kolem deseti kilometrů, takže jsme tam přišli se svítáním. Zůstali jsme stát naproti hlavního vchodu do baziliky, na protilehlé straně nádvoří a udělali jsme dobře, protože Svatý Otec projel kolem nás v papamobilu při cestě od Tupes do baziliky,“ popisuje svůj zážitek Milena Marečková, která je dnes vedoucí Domova pro osoby se zdravotním postižením Velehrad – Vincentinum.

Pro ni však setkání s hlavou katolické církve nebylo první. Dne 12. listopadu 1989 se totiž ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu účastnila svatořečení Anežky České. Tu kanonizoval Jan Pavel II.

„Proto jsem Jana Pavla II. na Velehradě vnímala jako někoho, s kým už se tak trochu znám,“ dodala Milena Marečková.

Co také o návštěvě papeže napsala v dubnu 1990 Slovácká jiskra:

Jan Pavel II. posvětil 19 základních kamenů pro nové kostely na moravském území. Na samotný závěr mše zazněla papežská hymna Tam, kde strmí církve skála. Poté se papež odebral zpět do baziliky. Podle odhadu sledovalo mši z prostranství před bazilikou a z místa v okolí Velehradu přibližně půl milionu poutníků.

V doprovodu ministra zdravotnictví a sociálních věcí České republiky P. Klenera vstoupil Jan Pavel II. do bývalého cisterciáckého konventu, nyní ústavu – Vincentina. Sestry redemptoristky spolu s ostatním zdravotním personálem zde pečují o 382 svěřenců. Dvacet z nich ve vstupní hale papež pozdravil. Pozdravován věřícími odjel papež do Tupes, odkud přesně v 16.30 hodin odletěl vrtulníkem do Bratislavy.