Průzkum Deníku: Parcelu na venkově pořídíte velmi levně

Na vesnicích se dá pořídit i zasíťovaná parcela už od 200 korun za m2. Ceny v centrálním Zlíně jsou zase kolem 2000 tisíc za čtvereční metr parcely. Mladý pár tak musí zvážit všechna pro a proti.

Deník zjišťoval, za jakých podmínek se dá na vesnicích stavět.

„Momentálně pracujeme oba ve Zlíně, ale to se může kdykoli změnit. Z regionu ale odcházet nechceme. Přemýšlíme, zda by nebylo vhodné si postavit dům někde mezi Zlínem a Uherským Hradištěm, aby byla možnost dobře dojíždět do obou měst," přemýšlí Jakub Pavlíček.

Podle odborníků na nemovitosti je potřeba zvážit všechna pro a proti velmi důkladně.

„Není to jenom o tom vidět laciný pozemek. Na vesnici člověk musí chtít žít, třeba i hospodařit. Pokud na vesnici jen přespává a za prací, nákupy, zábavou i dětskými kroužky se musí dojíždět, tak co se ušetří na parcele, se do deseti let projede. A co času to stojí," vysvětluje realitní makléř František Mikoška.

Podle něj však Zlín už dnes mnoho možností nabídnout nemůže.

„Tam,kde se mohl Zlín rozvíjet, je továrna. Ve Zlíně zkrátka nejsou dostatečné plochy pro další výstavbu. Lidem nezbývá než stavět na Kudlově, v Jaroslavicích nebo Želechovicích. Tyto okrajové části a obce z toho pak mohou těžit," říká František Mikoška.

BŘEZNICE

Zářným příkladem je Březnice. Pozemky se zde prodávají i za 1500 korun. Samozřejmě ty lepší, s krásnými výhledy a dobrou dostupností. Březnický průměr je asi 800 korun.

„Zájem je tu velký, ročně mám i dvacet žádostí o změnu v územním plánu. Ale musí se nejdřív zastavět plochy, které máme určené k výstavbě už nyní," říká starosta Březnice Josef Hutěčka.

Problém je v tom, že pozemky nejsou zasíťované a v mnoha soukromých rukou. Podle starosty by však měla v budoucnu vzniknout v obci nová lokalita.

„Nejdál je lokalita Višňový sad. Mohlo by tu být až 60 parcel. Je to však otázka soukromých majitelů a investora," říká starosta. A proč je o Březnici takový zájem?

„Jsme v ideální pozici, uprostřed lesů, ale pět minut od krajského města. Na náměstí ve Zlíně jsem dřív než z Jižních Svahů," vyjmenovává výhody starosta.

15 minut jízdy do Zlína, Luhačovic i Uherského. O pět minut víc a jste v Hradišti. Navíc obcí projíždějí dvě desítky spojů denně. Tak tomu se říká strategická poloha. Tomuhle popisu odpovídají například Hřivínův Újezd, Kaňovice, Doubravy či třeba Bohuslavice u Zlína.

DOUBRAVY

V Doubravách mají podle starosty momentálně jedenáct volných parcel.

Cena za jeden metr kompletně zasíťovaného pozemku, tedy včetně asfaltové komunikace, kanalizace, vodovodu, plynovodu, elektro přípojky, veřejného osvětlení i místního rozhlasu činí v obci 790 korun za metr čtvereční.

„Rovněž se zde setkáváme i s tím, že noví majitelé koupí starý dům a ten buď zboří a na jeho místě postaví nový, nebo jej přestavějí do zbrusu nové podoby. Sama obec v současnosti nevlastní žádné vhodné stavební pozemky. Volné parcely jsou výhradně v rukou soukromého investora," prozradil Jiří Šulák, starosta Doubrav.

PETRŮVKA

Čím dál od krajského či i jiného města, tím samozřejmě cena pozemků úměrně klesá. Například na Petrůvce, v obci mezi Luhačovicemi a Slavičínem, pořídíte parcelu za 450 korun za m2.

„Ještě máme několik parcel volných. Mrzí nás však, že je v obci hodně opuštěných domů, které se však ani neprodávají," uvedl Josef Pučalík, starosta Petrůvky.

VYSOKÉ POLE

Lacině pořídíte pozemek například na jižním Valašsku. V obci Vysoké Pole se zasíťované pozemky pohybují v rozmezí 100-200 korun.

Podle starosty Josefa Zichy zájem je a v obci právě řada novostaveb vzniká.

„Máme k dispozici tři nové stavební obvody. Jeden obvod je už zasíťovaný, druhý právě síťujeme a na třetí teprve vzniká studie," říká starosta Vesnice roku Zlínského kraje 2014.

V případě obcí je nízká cena často motivací k získání nových občanů.

U nízké ceny u soukromého investora musí být však člověk opatrný.

„Je potřeba prověřit, zda jsou tam skutečně všechny sítě až na pozemku nebo jen u jeho hranice. Některé vesnice nemají kanalizaci a majitelé novostaveb si musejí udělat domácí čistírnu odpadních vod. I to zvýší náklady na pozemek. To samé platí o vodě, někde se musí vyvrtat ještě studna," upozorňuje makléř František Mikoška. Podle něj si lidé také někdy neuvědomují klimatické rozdíly našeho kraje.

„Pokud někdo rád 7 měsíců dělá dřevo a pak ho 5 měsíců háže do kamen, tak jsou pro něj Bílé Karpaty či Vizovické vrchy ideální lokalita. Také úroda na zahrádce nebude taková jako třeba na Slovácku," říká makléř s odkazem na drsnější přírodní podmínky.

Podle údajů stavebního úřadu ve Zlíně nepatřil rok 2013 mezi silné.

„V loňském roce se v působnosti našeho úřadu zkolaudovalo 54 rodinných domů. Například v roce 2010 to bylo 134 domů. Za první pololetí tohoto roku to bylo 24 domů," prozradila Dagmar Chmelíková, technička odboru stavebních a dopravních řízení při stavebním úřadě ve Zlíně.

POZNÁMKA JARMILY KUNCOVÉ

Ve městě či vesnici, hlavně si nezáviďme

Je to opravdu jen pár dnů zpátky, kdy jsem se na sociální síti zúčastnila hlasování jednoho nejmenovaného regionálního rádia o tom, zda preferujete život na vesnici, či v paneláku. Jako zastánce venkova, kde jsem žila a žiji celý svůj život, jsem samozřejmě hlasovala pro venkov, vesnici, dědinu či jak chcete. Jak se říká, proti gustu žádný dišputát, ale v klecích na lidi, jak já nazývám panelové domy, by mě snad už nikdo nepřinutil žít. Ale lidé, kteří v nich vyrostli, žili a žijí, by mi mohli zase oponovat tím, že na venkově to někdy nevoní, venkovanům, jak se říká, čouhá sláma z bot, s dopravní obslužností to může být složité, nehlídkují tam strážníci a na studia mládež musí jezdit když ne do okresního, tak třeba do krajského města. Neřešme to, nezáviďme si. Ať si každý žije tam, kam ho srdce táhne, kde se mu líbí.