Ti byli podle pamětníků zabiti při bojích s partyzány na sklonku druhé světové války a pohřbeni v tamním lesíku. Na vině je zřejmě skutečnost, že mrtví byli obráni o zbraně i zásobníky. Pohřbeni jsou údajně i bez bot.

K tragédii na Vařákových pasekách došlo 2. května pětačtyřicátého roku. Do těchto míst na rozhraní obou obcí přišel v tento den stejný oddíl SS, který ve dvou týdnech předtím vypálil Ploštinu a Prlov. "Skupina partyzánů předtím zaútočila z lesa na dva německé radisty, kteří neozbrojeni stavěli před jedním z domů vysílačku. Při přestřelce padl jeden z partyzánů a jeden z Němců. Ještě předtím podle kroniky partyzánské brigády Jana Žižky zastřelili další tři německé vojáky právě u Vařákových pasek," připomněl Milan Orálek, jednatel meziříčských ochránců přírody, kteří pátrání zorganizovali.

Na Vařákovy paseky přišel osudného dne osmnáctičlenný oddíl slovenských Němců z úderného oddílu SS. Osm z deseti chalup, které tady tvořily skupinu obytných domů, vypálili jeho členové poté, co ze stavení vyhnali dobytek. Čtrnáct lidí pak hnali naboso až do Valašské Polanky.

Při pátrání po pohřbených esesácích pomáhali policisté ze speciální jednotky z Ostravy, s nimiž deset let ochránci přírody spolupracují. "Nechali jsme si pamětníky místo zmapovat, snažili se s pomocí minohledačky i kopání najít pozůstatky v terénu. Úspěšní jsme ale nebyli. Za více než šedesát let se
terén značně změnil," vysvětlil Orálek s tím, že se v pátrání bude pokračovat. Termín zatím stanoven není, vše bude záležet na tom, až se bude pátrání moci zúčastnit také pyrotechnik. Granáty, zbraně a munice totiž mohou být v těchto místech nebezpečné ještě dnes.