Prosazují se také nové formy práce s využitím terénních sociálních pracovníků a ambulantní péče.

Důležité je zůstat v kontaktu s rodinou

„Cílem této koncepce sociálních služeb je umožnit seniorům, aby mohli zůstat v rodinném zázemí až do doby, dokud nejsou odkázáni na stálou pomoc zdravotníka," vysvětlila členka Rady vlády pro seniory a stárnutí populace Taťána Nersesjsan. Podle ní by do budoucna měla být síť doplňujících sociálních služeb seniorům efektivnější než dnes.

„Má osobní zkušenost mě vede k domnění, že je pro ně lepší, když jsou v kontaktu se svými vrstevníky," domnívá se ředitel Penzionu spokojeného stáří Antonín Košík. Je prý jistě dobré, když je senior současně v kontaktu se svou rodinou. Ale vždy je na individuálním posouzení, zda je vhodné jej nechávat žít samotného v domácnosti.

„Staršímu člověku se může něco stát a nebude třeba v jeho silách přivolat si záchranku," upozornil na možná rizika Košík. Podle něj navíc stálý sociální kontakt s lidmi stejného věku podporuje duševní i fyzické schopnosti seniorů.

U domovů rodinného typu s menším počtem seniorů může být také problém s úhradou nákladů na provoz.

„Je pravda, že jisté potíže s financováním nízkokapacitních domovů mohou nastat. Nicméně pokud zde bude ubytováno dvacet až třicet klientů, jsou tato zařízení ekonomicky udržitelná," tvrdí Taťána Nersesjan.

Je však nutné počítat s tím, že senioři budou muset sáhnout hlouběji do kapsy a podílet se na placení sociálních služeb také vlastními prostředky.

„Tento model je běžný například ve Skandinávii a jistě je správný," myslí si ředitelka centra zdravotní a sociální pomoci Dotek Radomíra Pečeňová. Počet seniorů se však u nás rok od roku zvyšuje a také dlouhodobější trendy počítají se stálým nárůstem starších lidí v populaci.

„Zařízení rodinného typu budou patrně i v budoucnu spíše možnou alternativou k péči v domovech důchodů s kapacitou nad padesát a více míst," předpokládá Pečeňová. Zařízení pro seniory navíc bude v budoucnu potřebovat stále více lidí.

Zákony nepomáhají

„Prodlužuje se doba odchodu do důchodu a současná legislativa není příliš nakloněna tomu, aby člověk mohl odejít ze zaměstnání a pečoval o osobu blízkou," sdělila vedoucí domova seniorů v Malenovicích Radana Dundálková. To je také jeden z důvodů, proč chce Zlínský kraj zvýšit kvalitu péče o seniory s demencí a Alzheimerovou chorobou.

Na podzim letošního roku má být spuštěn nový tříletý projekt nazvaný Edukací ke kvalitě.

„Chceme prohloubit vzdělávání pracovníků sociálních služeb zaměstnaných v zařízeních pro seniory zřízených krajem a taktéž úředníků městských úřadů," vysvětlila hlavní cíle projektu, který si vyžádá investici ve výši 16 milionů, Taťána Nersesjan. Více než 80 % těchto nákladů bude hrazeno z dotace.