„Největší zájem je o počítačové kurzy,“ uvedla koordinátorka univerzity třetího věku Jarmila Hřebíčková, podle které se zájmu seniorů v poslední době těší zpracování digitální fotografie či společenskovědní témata a zdravotnictví.

Že jsou starší studenti houževnatí a cílevědomí, potvrzují jejich výsledky. Studium z nich dokončí v průměru 90 procent. Stejně jako mladí studenti i oni pilné studium zakončí slavnostně.

„Absolvují ceremoniál za účasti talárovaných akademických funkcionářů, při kterém obdrží osvědčení o absolvování univerzity třetího věku,“ upřesnila koordinátorka studia s tím, že slavnostní charakter má i zahájení studia.

Brány vzdělání se seniorům dychtícím po učení letos na podzim otevřou už desátým rokem. „V roce 2002 začínalo univerzitu třetího věku navštěvovat sto devatenáct posluchačů. „Letos ji studuje šest set třicet osm osob,“ doplnila Hřebíčková s tím, že 80 procent tvoří ženy.

Studentů – seniorů mezi šedesáti a sedmdesáti lety je víc než polovina z celkového počtu. „Zhruba dvacet procent posluchačů má padesát až šedesát let,“ dodala Hřebíčková s tím, že někteří penzisté mají nad sedmdesát let. Podle ní představuje tato skupinka dvacet procent posluchačů.

Znalosti, které penzisté získají, mnohdy využijí také v praktickém životě. „Patří sem poznatky ze zdravotnické oblasti jako například první pomoc či homeopatie. Dále pak práce s počítačem, elektronická pošta, vyhledávání na internetu nebo zpracování digitální fotografie,“ vyjmenovala Hřebíčková.

Podotkla však, že se jedná především o zájmové studium, kde není smyslem zvyšovat kvalifikaci, ale umět nové využít znalosti v pracovním životě. Přestože zájemců přibývá, pořád je mnoho těch, kteří stále váhají. Mezi ně patří také osmašedesátiletá Ema Svobodová ze Zlínska. „Na jednu stranu je to zajímavé, ale spíše bych se bála, že bych se už nezvládla naučit tolik informací. Přece jenom to je mnoho desítek let, co jsem naposledy byla ve škole,“ pousmála se penzistka s tím, že ve volném čase ráda plete pro vnoučata či vaří.

Miroslava Chromčáková z Otrokovic je o poznání skeptičtější. „Praktické znalosti jsem se naučila až v zaměstnání a ne ve škole. Raději jezdím po zájezdech, než abych zas chodila do školy,“ krčí rameny seniorka.

Zato pětatřicetiletá Eva Karásková ze Zlína je takovou možností nadšená. „Myslím, že vzdělávat by se měl člověk celý život. Chtěla bych být na penzi aktivní důchodkyní. Určitě bych se studiu nebránila. Byla by to výzva,“ uzavřela.