Vidět v něm lidé nyní mohou například zlaté kapesní hodinky Tomáše Bati. Ty se zastavily zřejmě v čase letecké tragédie v létě 1932, při níž tehdejší průmyslník a starosta Zlína zahynul.

V památníku jsou také úlomky havarovaného letadla Junkers F13 GE. Maketa letounu by se také do památníku měla vrátit, a to do května příštího roku.

„Byl jsem tady před mnoha lety coby malý chlapec, asi pětiletý nebo ještě mladší. Moc si z tehdejší návštěvy Památníku Tomáše Bati nepamatuji, ale letadlo ano. To mě hodně uchvátilo. Těším se, až ho zase uvidím a bude zpátky,“ netajil v neděli nadšení jeden z návštěvníků, třiasedmdesátiletý Ladislav Pálka ze Zlína. Celý prostor nyní vnímá jako fantastický.

„Chodil jsem sem na koncerty, ale to tady vypadalo jinak. Třeba schodiště bylo obráceně, než je teď,“ dodal zlínský senior.

„Zajímám se o historii, architekturu Zlína. Památník se mi moc líbí, budu také ráda, až se sem letoun vrátí,“ zhodnotila také další obyvatelka krajského města Alena Klinkovská.

Otevření památníku veřejnosti se neobešlo bez pozdravu od rodiny Baťů, který přetlumočil ředitel Nadace Tomáše Bati ve Zlíně Pavel Velev.

„Paní Rosemarie všem děkuje, že se památník mohl zrekonstruovat do původní podoby. Věří, že do prvního května dáme dohromady letadlo, které tu bude na sloupech čekat coby kříž,“ přetlumočil vzkaz ředitel nadace. Za sebe podotkl, že tu díky památníku vznikl úplně nový symbol města Zlína, místo, které konečně bude perfektně připomínat Tomáše Baťu. Je to jedinečná stavba pro jedinečného člověka. Podle zlínského primátora Miroslava Adámka se o přestavbě památníku uvažovalo už dobrých dvacet let.

„Je to opravdu unikát světové architektury nejen pro mě, ale i pro všechny architekty. Věřím, že chytrá veřejnost si jej brzy oblíbí. Není to totiž obyčejný dům, ale spíše socha, k jejímuž restaurování do původní podoby došlo. Je to zářící perla, diamant nad Zlínem,“ dodal primátor.

Památník T. Bati byl slavnostně otevřený v den prvního výročí úmrtí průmyslníka a starosty. Časem vlivem událostí pak přejmenován na Dům umění. Konávaly se tam příležitostné umělecké výstavy a koncerty zlínského symfonického orchestru. Své zázemí tam měla mimo jiné i Filharmonie Bohuslava Martinů.