„Profesionalizace pěstounské péče souvisí s připravovanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a chystá se už od roku 2006. Do praxe se však profesionální pěstounství zavádělo pozvolna. První zájemce o tuto formu náhradní rodinné péče jsme ve Zlínském kraji zaznamenali až 
v roce 2010," popsala vývoj této péče o děti vedoucí oddělení sociálněprávní ochrany dětí Zlínského kraje Helena Miklová.

Pěstounská péče na přechodnou dobu je tedy státem podporovaná individuální péče určená dětem, které náhle nemohou zůstat ve své rodině. Od profesionálních pěstounů se dítě může vrátit buď do původní rodiny, nebo na trvalo do rodiny náhradní.

Zkušená pěstounka nesplňuje podmínky

Ne každému se však podaří stát se i přes letité zkušenosti pěstounem na přechodnou dobu. „Mám zkušenosti s běžnou pěstounskou péčí. Proto jsem se rozhodla, že zažádám 
i o statut pěstounky na přechodnou dobu. Na informativní schůzce jsem se však dozvěděla, že nesplňuji podmínky vzhledem k tomu, že mám pár dětí i v normální pěstounské péči," sdělila svou zkušenost žena ze Zlínska, která 
si nepřála být jmenována.

Kraj prý nechce kombinovat obě formy péče v jedné rodině. „Také počtem dětí nejspíš přesahuju limit pro pěstouny na přechodnou dobu," dodala pěstounka. Nakonec ji pracovník úřadu přesvědčil, že v podstatě nemá šanci. „Nevzdávám to ale. Budu sledovat další vývoj. Doufám, že se časem a praxí ukáže, že některé podmínky nejsou relevantní," sdělila své zkušenosti s projektem stávající pěstounka.

Žadatele posoudí krajský úřad

O tom, zda se člověk může stát pěstounem na přechodnou dobu, rozhoduje krajský úřad po podání žádosti. Zájemce o pěstounskou péči na přechodnou dobu musí nejprve podat žádost u úřadu obce s rozšířenou působností podle místa svého trvalého bydliště.

Přikládají se doklady o státním občanství, trestní bezúhonnosti, zdravotním stavu, majetkových a sociálních poměrech žadatele. Pak se žádost pošle krajskému úřadu, který ji má odborně posoudit," vysvětlila Miklová s tím, že jde zejména o psychologické vyšetření, posouzení zdravotního stavu, odbornou přípravu žadatelů na přijetí dítěte do rodiny a o posouzení celkových sociálních poměrů žadatele.

„Předpoklady žadatelů nezkoumá jen psycholog, ale zabývají se jimi i lektoři odborné přípravy, lékař či sociální pracovník," přiblížila mluvčí krajského úřadu Zlín Gabriela Sýkorová Dvorníková. Odborné posouzení trvá od šesti měsíců do jednoho roku, přičemž vychází ze zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Každý případ se však podle Miklové posuzuje individuálně, a tudíž není možné řídit se nějakým vzorem.

Pokud ale všechno hraje ve prospěch žadatele, krajský úřad jej zařadí do evidence osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. O samotném svěření konkrétního dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu nakonec rozhodne příslušný soud.
Pěstoun je 
k dispozici neustále

Výhodou profesionalizace pěstounské péče má být to, že pěstoun je k dispozici neustále. A nemůže tím pádem vykonávat jakoukoliv další práci.

„Pro pěstouny na přechodnou dobu je navrženo finanční zabezpečení po celou dobu, kdy jsou vedeni v evidenci krajského úřadu, tedy i když nemají v péči žádné dítě," uvedla sociální pracovnice Helena Jurásková.

Nestačí jen 
nemít práci

Fakt, že se post pěstouna na přechodnou dobu bude nabízet na úřadu práce, by prý neměl znamenat, že budou lidé tento statut využívat, když zrovna nebudou mít žádnou jinou práci.

„U zájemců se samozřejmě zkoumají další věci jako předchozí profesní praxe nebo délka evidence na úřadě práce. Důležitá je pak také jejich motivace, která se blíže zkoumá v rámci psychologického posouzení," podotkla Sýkorová Dvorníková.

Na náhradní rodiče na Zlínsku čeká padesát dětí

V současnosti je v kraji zařazena do evidence jedna pěstounka na přechodnou dobu, která již přijala do pěstounské péče celkem tři děti. Žádostí o tuto práci je nyní 13. Jsou to manželské páry i jednotlivci.

Na Zlínsku čeká na náhradní péči momentálně asi 50 dětí, které z nejrůznějších důvodů nemohou zůstat ve své původní rodině.
„Dvě děti čekají na osvojení či pěstounskou péči. Pokud se to krajskému úřadu nepodaří do tří měsíců od shromáždění všech podkladů o dítěti, postupuje dítě do celostátní evidence ministerstva práce a sociálních věcí," dodala Miklová.

Ze Zlínského kraje se v této evidenci aktuálně nachází osm dětí.

PODMÍNKY PRO ŽADATELE O PĚSTOUNSKOU PÉČI NA PŘECHODNOU DOBU

• žadatelé musí být zralí lidé s dobrými předpoklady a schopnostmi pro péči o děti, výchovu a rodičovství, přičemž to mohou být jednotlivci i manželské páry,

• uchazeči již někdy vychovávali dítě, ať už vlastní, osvojené, nebo přijaté do pěstounské péče či jiné formy náhradní rodinné péče,

• mezi dětmi, které v rodině trvale vyrůstají, a těmi, které budou přicházet do pěstounské péče na přechodnou dobu, je minimálně 8–10letý věkový rozdíl. Věková hranice je však jen orientační vodítko, případné snížení věkového rozdílu musí být ve výstupu odborného posouzení řádně odůvodněno,

• žadatelé mají dostatečné materiální a sociální zázemí, aby se mohli děti bezpečně starat u sebe doma, a jsou připraveni, že se jejich domácnost stane pracovištěm a budou do jejich rodiny vstupovat další lidé,

• jsou začleněni do komunity, ať už se jedná o sousedské vztahy, či společenství v církvi,

• jsou dobře informováni a vzděláni pro poskytování pěstounské péče na přechodnou dobu a vědomě se rozhodli poskytovat právě přechodnou pěstounskou péči, což je pěstounská péče na kratší dobu,

• rozumějí tomu, proč je pro děti pěstounská péče na přechodnou dobu potřebná a umějí ji správně poskytovat,

• chápou důležitost udržování kontaktu mezi dětmi a jejich biologickou rodinou, podporují pozitivní vztahy a setkávání,

• jsou odolní vůči zátěži a jsou schopni reálně posoudit vlastní možnosti a umějí uznat chybu,

• žadatelé jsou prověřeni jako bezpeční náhradní rodiče a přiměřeně vzdělaní v oblasti péče o děti v obtížné rodinné situaci, jsou otevřeni ke spolupráci s odborníky,

• pěstouni pozitivně a aktivně pomáhají dítěti ve spolupráci s orgánem sociálněprávní ochrany dětí a odborným pracovníkem s návratem do původní rodiny nebo přechodem do náhradní rodiny

Autor: Anna Macháčová